Společnost KORDIS JMK se jako koordinátor Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje dlouhodobě problematikou P+R zabývá a s obcemi Jihomoravského kraje ji konzultuje. Jejím cílem je vytvořit pohodlný nástroj pro koncové uživatele i pro vlastníky P+R v podobě informačního systému poskytujícího informace o obsazenosti P+R, o návazných spojích i o cenách jízdného.
V rámci projektu SOLEZ (Inteligentní řešení pro Nízkoemisní zóny a další politiky nízkouhlíkové mobility ve městech EU) programu Interreg Central Europe se KORDIS spolu s technickou asistencí Centra dopravního výzkumu (CDV) zaměřil na pilotování IoT řešení pro sledování obsazenosti největšího P+R v kraji v reálném čase, a to ve městě Blansku.
Cílem pilotu bylo nasazení nízkonákladového monitoringu obsazenosti parkoviště, který bude poskytovat informace o obsazenosti parkoviště jako doplněk k informaci o odjezdu vlaku již poskytovaných na informačních panelech. Uživatelé P+R si mohou ověřit vytížení parkoviště on-line prostřednictvím mobilní aplikace nebo internetových stránek IDS JMK.
Dojíždějící do Brna často používají automobily jen pro část své cesty, především k železniční stanici a dále pokračují vlakem. Je to dáno vysokou četností vlakových spojů a autobusových linek z / do železniční stanice / dopravního uzlu. Parkování v dopravním uzlu je však často neorganizováno a lidé parkují i na plochách, které nejsou primárně určeny pro parkování (trávníky, nákladní rampy, brownfieldy a další povrchy poblíž nádraží).
Řada obcí v Brněnské metropolitní oblasti (tzv. Funkční urbánní oblasti, FUA) již vybudovala parkoviště, která jsou v souladu s technickými normami a dopravními předpisy, nicméně chybí systematický přístup a standardizace parkovišť P+R v celém FUA. Proto se KORDIS rozhodl vyzkoušet dané řešení v pilotním projektu inteligentního parkování a následně šířit zkušenosti k ostatním obcím ve FUA.
KORDIS počítá s rozšířením své činnosti i na monitoring systému parkovišť P+R a poskytování doporučení (technického standardu) obcím s cílem vytvořit jednotný monitorovací systém se standardními a otevřenými daty. "Udržitelnost systému lze dosáhnout pouze společnými pravidly či doporučeními pro různé veřejné i privátní investory, a to je jediný způsob, jak umožnit integraci každého technologického řešení, které provádí kterákoli z obcí v rámci jednoho systému. Po agregaci těchto dat je zapotřebí poskytnout všechny informace koncovým uživatelům prostřednictvím různých nástrojů. V rámci naší mobilní aplikace jsme vytvořili novou funkci, informace o obsazenosti P+R, a jsme připraveni integrovat i další zdroje informací. Chtěl bych touto cestou poděkovat představitelům města Blansko, kteří byli ochotni se do projektu zapojit a umožnili jeho rychlou realizaci.“ říká Květoslav Havlík, zástupce ředitele KORDIS JMK.
Cílové hodnoty plánu SUMP jsou následující:
-
zvýšení podílu hromadné veřejné dopravy na více než 54 % z celkové dělby práce
-
zvýšení využití P+R, P+G na 98 % kapacity (v pracovních dnech)
-
snížení provozu osobních motorových vozidel v centru o více než 10 %
-
zlepšení kvality ovzduší – splnění příslušné strategie na více než 95 %
Návrh zkušebního systému
Inteligentní parkovací systém pro pilot v Blansku byl navržen Centrem dopravního výzkumu (CDV), partnerem SOLEZ, zodpovědným za poskytování technické pomoci všem ostatním partnerům projektu. "Klíčovými požadavky na návrh řešení byl bezzávorový systém a budoucí škálovatelnost, tj. minimální cena a požadavky na instalaci a údržbu ", říká Zuzana Švédová, vedoucí projektu v CDV. "Zvážili jsme různé technologické nástroje a jejich možné architektury a zvolili jsme IoT systém, který spravuje průjezdové magnetometry v kombinaci s parkovacími detektory na místech, které jsme identifikovali v rámci provedeného průzkumu, že jsou obsazená jako poslední. Tím jsme co nejvíce snížili cenu a zároveň umožnili řešit potenciální chybovost detekce."
Výsledky
Všechny údaje o obsazenosti parkoviště jsou agregovány do centrálního prvku systému, který byl navržen také projektem SOLEZ. Pro přenos dat se používá lokální síť internetu věcí shromažďující data pouze z celkových 15 detektorů. "Systém ukázal, že na místo denně jezdí asi 2500 aut z různých důvodů, takže bezzávorový systém detekující dopravní provoz byl správným řešením. Také jsme uvažovali o kamerovém systému, ale zamítli jsme jej kvůli špatným světelnějším podmínkám na místě, a papírování ohledně povolení správců majetku a GDPR a rozhodli se jít nejsnazší možný způsob," říká Švédová. Technická pomoc v rámci CDV se pak mohla zaměřit na další otázky, jako je hodnocení spolehlivosti IoT systému, standardizace systému v cloudu a jeho snadné využívání společností KORDIS, ale do budoucna i dalších potenciálních investorů. Centrální prvek umožňuje poskytovat výstup pro potřeby třetích stran prostřednictvím aplikačního rozhraní a celý software je provozován v cloudu a je tak škálovatelný dle požadavků provozovatele systému. "Z dlouhodobých dat jsme zjistili, že systém má spolehlivost 98,5 %, což je nejlepší hodnota za peníze, a je velmi důležitým potenciálem na středoevropském trhu, kde veřejné investice stále pokládají cenu díla za hlavní požadavek", dodává Švédová.
“Kromě informací o obsazenosti řidičům jsme získali cenné informace o skutečné obsazenosti P+R pro budoucí investice. Oficiální kapacita P+R, 213 parkovacích míst, se totiž liší od kapacity ve špičce, kdy na místě parkuje až 245 vozidel. Lidé využívají veřejnou dopravu více a více jako důsledek dlouhých kolon při příjezdu do Brna, tak i zavedeného rezidentního parkování v Brně. Jako koordinátor systému integrované dopravy se velmi zajímáme o potenciál zlepšit poskytované služby a jejich udržitelný rozvoj. Skutečná data nám tedy pomáhají lépe zvážit celkový režim P+R v celé metropolitní oblasti. Pilot v rámci projektu SOLEZ byl pro nás velmi užitečný. Nyní můžeme poskytovat obcím i vedení kraje daty podložené informace", říká Havlík a uzavírá plánem do budoucna: "rádi bychom cestujícím poskytovali nejen informace o obsazenosti parkovišť, ale také srovnání doby jízdy autem a vlakem, aby při cestování do Brna mohli zvolit ten správný druh dopravy. Již nyní evidujeme zájemce o obdobný systém v dalších městech Jihomoravského kraje provozujících systémy P+R”. S Akčním plánem kvality ovzduší města Brna a s plánovaným zavedením nízkoemisní zóny se výrazně zvýší význam regionální sítě P+R a informačního systému o jejich obsazenosti. Klíčovým prvky budoucího úspěchu jsou tedy jak nízké náklady na systém, tak i integrace dat standardním způsobem do jednoho systému.