Vídeň má v Evropě ten nejlepší zvuk

Vídeň je blízko, Vídeň je vpředu, Vídeň je inspirace.

city:one 28.2.2017 15:40 David Bárta Vídeň Vize Strategie Plánování mobility

Pověst města Vídně dosahuje i do našich končin, proto jsem se tam i s laskavým pozváním magistrátu města Vídně vypravil, abych nasbíral nejnovější informace o jejich malém zázraku. Pokud dočtete článek až do konce, určitě mi dáte za pravdu, že Vídeň to opravdu rozjela a že se lze z mnoha věcí poučit a inspirovat.

Jak si stojí Vídeň

Vídeň je dlouhodobě hodnocena jako jedno z nejlepších měst k životu (Mercerova studie 2011), město s jedním z nejvyšších indexů zeleného města (Green city index) a patří mezi 15 nejvlivnějších měst na světě (Global city index). Vídeň je jednoznačně turisticky atraktivní, má za rok 11,4 milionů návštěvníků, kteří se zdrží na noc (stabilní roční růst o 5 %; pro srovnání Praha 12,1 mil.). Je kongresovým městem (180 kongresů, v Praze cca 100). Také kvalifikovaní pracovníci, výzkum a nadprůměrná produktivita činí město investičně atraktivní, což pomohlo udržet Vídni tempo růstu i navzdory krizi.

  • Vídeň se rozléhá na 41 tisících hektarů, z toho je 34 % zastavěno, 14 % zabírají místní komunikace, 46 % tvoří zelené a 4 % vodní plochy.
  • Desetiletý přírůstek obyvatel se pohybuje kolem 10 %, rychleji v Evropě roste už jen Brusel, Stockholm a Madrid (Praha 6,4 %). Vídeňský hrubý regionální produkt na hlavu činí cca 42 tis. eur (Praha 29 tis. eur). Za 17 minut práce ve Vídni si lze koupit Big Mac, v Praze za 38 minut. 
  • Vídeň je také velmi kulturní – průměrná návštěvnost divadel se pohybuje kolem 85 %, Vídeňská státní opera vykazuje návštěvnost 97,5 % (ročně na hlavní scéně 293 představení) a podobně jsou na tom další čtyři významná divadla.
  • Vídeň je úspěšná ve své dopravní politice – 391 občanů z tisíce vlastní auto, v Praze 508 (ze sledovaných měst jsou na tom hůře než Praha už jen hlavní města jižních států – Madrid, Atény či Řím).

Plán mobility (Masterplan)

Udržet či zefektivnit stávající vysokou úroveň fungování městských agend musí město dlouhodobě plánovat, předvídat vývoj do dalších 15 let a jasnými cíli stimulovat vídeňské občany k udržitelnému chování. Město si určilo smělé cíle v oblasti dopravy již v roce 2003 v podobě Strategického plánu (Masterplan), který směřuje ke snížení objemu dopravy ve městě a orientaci cestujících na udržitelné dopravní prostředky. Cílem je do roku 2020 snížit podíl individuální automobilové dopravy ve městě na 25 %, zároveň zvýšit podíl veřejné dopravy na 40 %. Cestování na kole pak na 8 % do roku 2015 a v neposlední řadě do roku 2020 udržet stávající vysoký podíl pěších na 27 %. 

Strategický plán byl znovu posouzen o 5 let později, v roce 2008 a byl aktualizován. Cíle a jejich motivace však zůstaly stejné. Mezi hlavní patří snížení hladiny hluku ve městě, lepší kvalita ovzduší (plně v souladu s cíli Vídeňského programu na ochranu klimatu majícího za cíl snížit emise CO2 a NOx), dále větší veřejný prostor pro aktivity občanů a vysoká úroveň bezpečnosti silničního provozu (díky přísnému dohledu nad překračováním rychlosti a jízdou na červenou).

Naplňování plánu

A výsledky naplňování ambiciózního plánu jsou nadmíru působivé: Oproti hodnotám roku 1993 se podařilo snížit podíl individuální dopravy o 7 % (ze 40 % na 33 %, tj. o pětinu), zvýšit podíl cestujících ve veřejné dopravě z 29 % na 35 % a zvýšit podíl cyklistické dopravy ze 3 % na 5 %. Kromě represivního nástroje – striktní regulace parkování – výsledku pomáhají hlavně motivační programy.

Veřejná doprava

Cestování veřejnou dopravou za 1 euro na den při zakoupení celoroční jízdenky je jedním z motivačních nástrojů. Město však také významně investuje do rozšiřování dopravní sítě. Metro nyní dosahuje délky 75 km a čítá 101 stanic, další rozšiřování je plánováno až do roku 2019. Pro zatraktivnění veřejné dopravy jsou od roku 2013 v provozu i dvě nové tramvajové linky 25 a 26. Páteřní dopravě navíc významně pomáhá regionální železniční doprava.

Cyklistická doprava

I cyklistická doprava musí být významně podporována, pokud se ambice magistrátu mají naplnit. Oproti roku 1997 se délka cyklistické sítě ve městě téměř zdvojnásobila na téměř 1 200 km. Vídeň cyklisty počítá pomocí senzorů: v průměru používá kolo 10 tisíc cestujících denně, o víkendech je to necelých 9 tisíc. Také koncept sdílení městských kol (bike sharing) významně posiluje, a to díky nekopcovitému charakteru města i masivní podpoře budování stojanů, kde si lze kolo půjčit (z 12 v roce 2003 je jich nyní téměř 80 s plánem 120 stanic v roce 2015). Také počet nabízených městských kol významně stoupnul z 214 (2003) na téměř 1500 a v roce 2015 by měl podle předpokládaného plánu dosáhnout 2 500 kol. Celý rozvoj je podnícen finančním příspěvkem až 350 eur developerům či majitelům objektů, kteří jsou ochotni nainstalovat stojany či vymezit parkovací místa pro kola.

Pěší doprava

Také pěší doprava je určitými regulačními zásahy významně podporována. Kromě změny regulace dopravy (např. na Maria Hilfe Strasse) jsou chodci podporováni nižšími obrubníky u přechodů, chodníky jsou budovány v minimální šířce 2 metrů, světelná dopravní signalizace je nastavena tak, aby chodec nečekal déle než 40 sekund.

Regulace parkování

Park and ride (zaparkuj auto a jeď veřejnou dopravou) je účinným nástrojem pro snížení individuální dopravy. V roce 2009 nabízelo město na své periferii 6 231 míst park and ride. Regulace parkování uvnitř města významně snížila jednotkovou dobu parkování. V městských čtvrtích 1 až 9 a 20 po zavedení regulace parkování před 15 lety každoročně klesá automobilová doprava. 

Vídeň plánuje i výstavbu podzemních garáží s cenou za parkování nižší, než je na povrchu.

Jak to udělat: TINA Vienna – akční prvek nutný pro efektivní řízení města

V roce 1995 založilo město Vídeň svou organizaci TINA Vienna, která měla za úkol zajišťovat komunikaci města s EU. Následně začala řešit jednotlivé projekty a k činnostem se přidala i pomoc nejrůznějším institucím města. 

TINA (zkratka pro Investice do potřeb dopravní infrastruktury) je obdobou našich útvarů rozvoje města (nejvíce mu nyní odpovídá pražský IPR). V roce 2011 ji vedení města udělilo mandát, aby jej zastupovalo v programu chytrých měst. TINA má uzavřenu smlouvu na 6 let na 700 000 eur na rok, 25 % je na smart cities agendu.

TINA funguje jako agilní jednotka na magistrátu, která podněcuje rozvoj města skrze komunikaci mezi různými odbory. Komunikace funguje na dvou stupních – na politické a na provozní úrovni. 

Komunikace na politické úrovni: 4krát ročně se setkávají se starostou Dr. Häuplem a také s ředitelem magistrátu Dr. Hoeknerem. Taková velká jednání se konají v počtu asi 20 lidí, magistrátních úředníků a zástupců pověřených složek města, min. 1 z účastníků je externí konzultant. Cílem je přinést reflexi stávající práce a nastavit aktuální úkoly pro všechny složky města.

Komunikace na provozní úrovni: probíhá pod vedením pana Madreitera, kdysi vedl odbor plánování města Vídně a dnes je hlavní postavou Smart city (podrobněji vizte dále). Akční skupina se schází každých čtrnáct dní na tříhodinové jednání v počtu 12 lidí.

Za jeden rok byl tento komunikační dvouúrovňový proces nastaven a díky němu se rodí koncepčně nosné dokumenty a strategie města Vídně i směrem k smart cities. Nejnovější strategie se očekává na jaře 2014 a určitě o ní budeme informovat, protože její obsah by mohl být pro naše města velkou inspirací. Tato strategie vznikla jako podklad pro legislativní akt města, je spoluvytvářen specializovanou konzultační firmou pocházející z výzkumu, organizován v 9 úzce zaměřených pracovních skupinách, vychází ze 100 rozhovorů s důležitými přispěvateli (organizacemi) působícími ve městě Vídni a bude předložen k oponentuře jednotlivým odborům magistrátu.

Díky této jasně definované komunikační řídicí struktuře s agilní jednotkou v čele, která je pověřena přímo nejvyšším vedením města, se městu daří připravovat i dlouhodobé plány. Jedná se například o plán do roku 2050, který lze připravit i přes nutnost spolupráce napříč odbory. Vzniká tak jedna strategie města.

Kromě vlastního řídicího mechanismu je impozantní i hledisko dlouhodobých investic. Město nejdříve investovalo do zpracování souhrnné analýzy, která shromáždila vize, nápady, požadavky atp. od 200 organizací působících ve městě (městských i soukromých), následně nastavila proces, jak tyto podněty vyhodnotit, vše holistickým způsobem vedení. Kromě této činnosti bylo potřeba všechny výsledky i marketingově prodat. Součástí druhé nižší úrovně řízení tak je velký rozpočet na PR města. Ze dvou aktivit – tedy analýzy, co lidé chtějí a jak tyto požadavky formulovat do společných cílů, a PR aktivit, tedy jak tyto společné cíle formulovat do podoby srozumitelné občanům, vznikla vhodná platforma i pro politiky.

Projekt Smart city se stal strategickým projektem města, který zastřešil všechny pokrokové agendy.

Peníze, kontakty a připravený prostor

Celá snaha má i praktický ekonomický kontext. 50 % zadání evropských i národních projektů má kontext smart cities a všichni, kteří se podíleli na tvorbě regionálních operačních programů, si toho byli vědomi. Pro pilotní projekty se uvažuje o investicích 25 milionů eur po dobu 7 let. 

Vídeň plánuje, zkouší nové technologie a bývá u zdroje dění – je členem asociace Eurocities, členem Smart cities stakeholder platform a také významně spolupracuje s velkými společnostmi, výzkumnou institucí AIT (Rakouský institut pro technologie) či společností Siemens. Na území města si k tomu připravila prostor – takovou velkou chytrou laboratoř – jedná se o Aspern smart cities research centre, tj. výzkumné centrum pro technologie budoucnosti ve zbrusu nové čtvrti Aspern, která má být zcela dokončena v roce 2028, ale již dnes do ní jezdí metro a autobusy, staví se zde inteligentní aktivní budovy a město tak má možnost si velmi dobře prověřit, zda bude promované technologie dále podporovat investičními programy a zda a kdy se investice vrátí.

Ústřední postava – Dipl. Ing. Thomas Madreiter

Pan Thomas Madreiter, vedoucí odboru městské strategie a plánování města Vídně si ve svém nabitém programu pro mě našel celou hodinu, a tak jsme spolu mohli podrobněji hovořit o hlavních stavebních kamenech úspěchu Vídně.

Spouštěčem celé agendy byl EU plán SET (Evropský program pro podporu investic měst do ekologicko-energetických projektů s cílem snižovat emise a generovat energii bez fosilních zdrojů). Ten byl vypsán EU již v roce 2008, v obou našich republikách téměř bez odezvy, škoda, pozn. redakce. Vídeň nezaváhala a nabízené finanční zdroje dobře využila. Díky nim vznikly vysoké ekologické standardy pro nově stavěné budovy včetně technologického vybavení. „Město začalo úzce spolupracovat s místním výzkumným ústavem a připravilo hned dva projekty – Vize 2050, tedy formulace dlouhodobých cílů města a Akční plán 2030 – tedy procesní nastavení fungování města – definování jednotlivých cílů, oblastí a kroků. Všechno vzniklo i ve spolupráci s neziskovým sektorem, a výsledkem tak nebyla parciální iniciativa města, ale iniciativa společná. A to je na celém konceptu chytrých měst klíčové,“ shrnul Madreiter základy Vídeňského úspěchu. 

Dalším krokem bylo pověření již existující složky města, TINA Vienna, řízením agendy chytrých měst včetně vyčlenění speciálního rozpočtu. Na úrovni EU pak TINA získala hned první dotační projekt v rámci programu SET – spojila se se silnými městy (Frankfurtem, Kodaní, Lyonem apod.) a byla úspěšná. 

Projekt Smart city se stal strategickým projektem města, který zastřešil všechny pokrokové agendy. Je totiž finančně podporován EU, je srozumitelný i občanům, je lépe řiditelný z pohledu města, jeden koncept pokryje všechny rozvojové potřeby města. Důležitá je však shoda jak pracovníků magistrátu a jeho organizací, tak i soukromých firem či dalších nezávislých, neziskových či aktivistických skupin a organizací v chápání toho, co znamená chytré město, co pro ně znamená na ekonomické, společenské, provozní úrovně, jaké výhody a jaký užitek z toho plynou pro danou organizaci i pro město Vídeň (ekonomický, ekologický, společenský…) a jak může pomoci pozici města v evropské konkurenci.

Úspěch je založen na těchto prvcích:

  • Pracovní skupina na nejvyšší úrovni (špičky Vídeňské správy a zástupci firem včetně nezávislých expertů z oblasti výzkumu).
  • Rozsáhlá kampaň o chytrých městech cílená na občany – nejen plakáty, ale především inzeráty v novinách a médiích vysvětlující, jak jim mohou prospět.
  • Aspern See Stadt – výzkumná skupina pro chytrá města, která vypracovala závaznou strategii Smart cities, jež bude schválená zastupitelstvem na jaře 2014.
  • Aktivní oslovování podniků města – dovedli je k zajímavým tématům – obnovitelné zdroje, smart sítě (elektrické i jiné), open data.
  • Existence dvouletých plánů – intenzivnější spojení s ekonomikou a výzkumem.

Kritéria úspěchu:

  • Výzkum např. v oblasti CO2 a mobility a potvrzení z reality – jak se to reálně změní – silně klesající individuální doprava je důkazem účinnosti naší strategie.
  • Zaangažování obyvatel, vizte příklad fotovoltaiky níže.
  • Smart city je orientován celoměstsky a je nutné jej dekomponovat na sektorové strategie a technologické strategie.

Co to vlastně je chytré město?

„Pro správný rozvoj města je klíčové formulovat, co to vlastně chytré město je a jak se liší od dlouhodobě udržitelného města,“ zdůrazňuje Madreiter. „Chytré město je živé, hodnotné a perspektivní. Princip dlouhodobé udržitelnosti pochází z lesnictví – lesu se smí odebrat jen tolik stromů, aby se zachovalo jeho přežití. To je ale málo. Nechceme se jen starat o údržbu, ale chceme, aby se naše město dynamicky rozvíjelo, aby nasazená řešení byla použita smysluplně. Pojem chytré město je velmi otevřený a mezinárodně je interpretován různě. Vídeň klade silný důraz právě na sociální odpovědnost, to je chytré,“ jasně se vymezil Madreiter.

Právě sociální odpovědnost by mohla být klíčovým úhlem pohledu i pro naše města a Vídeň nám může být vzorem s ohledem na programy, které tímto směrem již rozvíjí, nebo o nich uvažuje.

„Nejedná se o pouhý sběr a zhodnocování dat, ale o demonstraci sociálních procesů a jejich uspořádání.“ Pro snazší pochopení pan Madreiter uvedl hned několik velmi inspirativních příkladů:

1. Elektrárny s podílem občanů

Tento program umožnil občanům investovat do majetku města Vídně plně v souladu s vypracovanou energetickou koncepcí města. Město si nejdříve pomocí chytrého systému zmapovalo potenciální šikmé plochy města, pak spočítalo energetickou výtěžnost plochy při osazení fotovoltaickými panely s ohledem na orientaci plochy a průměrné hodnoty slunečního svitu, následně vybralo vhodné plochy v různých městských čtvrtích pro první fázi osazování panelů, připravilo pravidla investičního programu a poté komunikační kampaň určenou občanům města Vídně.

Každý občan si mohl koupit až deset fotovoltaických panelů po 500 eur s tím, že se jedná o podnikatelský záměr a že mu z výnosů těchto panelů poplynou po danou dobu jisté příjmy. Investiční program byl ale doplněn, jak se posléze ukázalo, o mnohem důležitější komponentu. Každý panel generuje určitou částku také dané městské čtvrti a prostředky takto získané budou investovány do veřejného prostoru dané čtvrti. Každá čtvrť připravila konkrétní projekty, které byly s touto akcí spjaty. Občané se tak svým investičním rozhodnutím chovali nejen jako podnikatelé, ale z 50 % se zaměřili i na hodnoty, do kterých chtějí investovat. První elektrárna byla prostřednictvím elektronické aukce vyprodána během 24 hodin. „To je krásný příklad dynamiky,“ podotknul Madreiter. 

2. Soukromá auta ve městě

Cílem tohoto programu je nabídnout funkční modely pro cestování do města bez vlastnění vozidla. Jedná se o technický i ekonomický proces. Auto je symbolem svobody a nezávislosti a ostatní je vědomé rozhodnutí. Někteří lidé, a je jich hodně, se tohoto způsobu dopravy nevzdají. Město ale musí nabídnout alternativu, v podobě programu sdílení aut, což je i organizačně velmi náročné a příprava nasazení systému v dostatečném měřítku si žádá svůj čas. Dále je potřeba lidem vysvětlit, že sdílení vozidla (car sharing) neznamená ztrátu pohodlí; společnost roste šetřením zdrojů, proto nastupuje efektivita na úrovni systémů, procesů i modelů. Chytré je tak mít správný dopravní systém pro daný typ cestování.

3. Technologie budov

Po generace jsme se učili, jak fungují topné systémy v budovách. Nyní přecházíme velmi rychle k pasivním domům, to jsou budovy, kde není téměř žádné topení. Nastěhovat občany do těchto bytů nelze jen tak. Potřebujeme doprovodný sociální proces, který by nové nájemníky na tuto změnu připravil. Technologie tak vždy musí být doprovázena vzdělávacím programem, který umožní její přínosy maximálně využít, a tím se maximalizuje i výnos z dané investice.

4. Poskytování sociálních zdrojů

Vídeň chce jít mnohem dál, než jen instalovat nové technologie a dosahovat patřičných energetických či ekonomických úspor. Jedním z největších problémů, především na velkých sídlištích, je osamocení. „Chceme do budoucna nastartovat programy péče o osamělé, opuštěné, staré. Chceme zapojit lidi do skupinové komunikace, umožnit vyšší kvalitu soužití, neboť člověk je „skupinové zvíře“. Není přeci důležité, zda a jak často si koupím nový ipad, ale jestli se budu v životě cítit naplněný a můj život nabyde smyslu,“ emotivně apeluje Thomas Madreiter na hlavní hnací motor vídeňského chytrého města.

Závěr

Politické vedení města Vídně plně uchopilo sílu konceptu chytrých měst a vystavilo na něm BRAND celého města a jeho budoucího rozvoje. V podtextu celého brandu zůstává občan, žijící ve městě, které samo o sobě žije, s nímž se může aktivně propojit, komunikovat, podílet se na tvorbě a rozvoji, investovat, zapojovat se do společenského a sociálního života, důstojně bydlet i cestovat, a plně se tak identifikovat s tím, že vedení města jde jasným a čitelným směrem, kterému rozumí a který on sám podporuje. 

Časopis city:one

Objednejte si doručování našeho časopisu prímo do Vašich rukou

Objednat

Máte chytrý
projekt?

Realizovali jste nebo se podíleli na projektu pro chytrá města? Podělte se s ostatními.

Vložit projekt

Jste odborník na chytrá města?

Umíte pomoct s budováním chytrých měst? Dejte o sobě vědět!

Vytvořit profil

Máte řešení
pro chytrá města?

Ukažte své produkty a služby pro chytrá města.

Vložit řešení