Letošní červen pod Alpami se podle rakouských záznamů stal čtvrtým nejteplejším od počátku měření. Přímo ve Vídni během minulého měsíce vyšplhala teplota celkem dvanáctkrát nad 30 stupňů Celsia a podle města se v posledních 30 letech zdvojnásobil počet tropických dnů. Společně s tím dlouhodobě narůstá poptávka po klimatizaci. Vídeň proto již před 15 lety začala provozovat systém dálkového chlazení, které funguje na podobném principu jako dálkové vytápění z tepláren v zimních měsících.
Dálkové chlazení využívá vodu ochlazenou na pět až šest stupňů Celsia, kterou ve speciálním potrubí rozvádí přímo k zákazníkům nebo do chladících výměníků jednotlivých budov. Do městských centrál se poté vrací ohřátá voda. Ta se zde opět ochladí, a to za využití studené říční vody, ve výměnících napojených na zdroje odpadního tepla nebo na systém dálkového vytápění, které v letních měsících nabízí nevyužitou kapacitu.
Dálkové chlazení nyní městský energetický podnik rozvádí do 180 budov, s celkovým výkonem 200 megawattů. Podle Wien Energie dosahují vysoce efektivní chladící centrály úspory 50 procent CO2 a 70 procent energie v porovnání s tradičními klimatizačními jednotkami. Díky centrální výrobě chladu navíc z rozpálených ulic mohou zmizet soukromé přístroje vypouštějící přebytečné teplo do okolí.
Pro letošní letní sezonu Vídeň uvedla do provozu novou chladící centrálu u Stubenringu v centru města vedle Dunajského kanálu. Nové zařízení s výkonem 15 megawattů zvládne vychladit stavby o podlahové ploše kolem 300 000 m2, například blízkou víceúčelovou budovu bývalé poštovní centrály, univerzitní archiv a několik hotelů v okolí. Později se připojí i muzea. Centrála Stubenring bude hrát významnou roli i při propojování centrální sítě dálkového chlazení v dalších letech.
Do roku 2025 totiž rakouská metropole chce dostavět vnitřní okruh dálkového chlazení, v podobné trase jako známá okružní Ringstraße. Tím však plány Vídně nekončí. Městská energetická firma plánuje investovat do dálkového chlazení do roku 2027 kolem 90 milionů eur. „Dálkové zásobování chladem je především v hustě zastavěných oblastech významným prvkem, díky kterému můžeme v našem městě udržet vysokou kvalitu života. Do roku 2030 chceme plošně v celém centru nabídnout možnost připojení na síť a také se stát se hlavním evropským městem dálkového chlazení,“ doplnil městský radní pro hospodářství Peter Hanke.
Rozvoj infrastruktury se ale netýká pouze vnitřní Vídně. Soustava vzniká i na druhém břehu Dunaje u nové zástavby ve čtvrti Leopoldau nebo severně od centra nedaleko spalovny Spittelau s fasádou od Hundertwassera. Wien Energie nabídku postupně rozšiřuje, síť po dalších rozšířeních nyní dosahuje 24 kilometrů. V roce 2030 má narůst takřka na dvojnásobek, necelých 50 kilometrů. Firma nyní provozuje 21 chladících centrál, z toho sedm napojených na centrální systém a 14 decentralizovaných přímo v sídle zákazníků. Dálkové chlazení doposud nejčastěji využívají větší budovy jako nemocnice, radnice, univerzita nebo podniky a hotely. Mezitím se připojily už i stovky domácností. Každoročně přibude kolem 10 až 15 procent nových odběratelů, zní z Wien Energie.
Grafika: Schéma dálkového chlazení ve Vídni © Wien Energie/APA-Auftragsgrafik
