Metodika smart city

Výkladů konceptu smart city je na světě přehršel, vycházejí vždy z kulturního a zájmového kontextu vykladačů. Vytvořit koncept smart city v podmínkách postkomunistické střední Evropy se od tradičních postupů vyspělé Evropy přece jenom výrazně liší.

city:one 1.6.2020 18:58 David Bárta Vize Strategie

Koncept chytrého města je společenskou změnou, změnou našeho myšlení, našeho přístupu k veřejnému prostoru a ke společnosti, ve které žijeme. Cílem není nasazení moderních technologických vymožeností, ale vytvoření silného vztahu a sounáležitosti občana a města, tj. společně sdíleného stavu, kdy město ovlivňuje život občana a občan život města.

„Když zahraju hudbu, která někomu doopravdy promluví do duše, tak se do jistý míry reálně dostanu někam jinam já sám a současně se do jistý míry reálně dostanou někam jinam i ty, co ji poslouchaj. Já myslím, že jde právě o to, vytvořit takovejhle společně sdílenej stav.“ (Říká Takahaši v Murakamiho knize AfterDark.)

Jako Murakami svými knihami nastavuje zrcadlo Japonskému národu výkladem jeho historie, která je oficiálně prezentována jinak a postrádá přiznání se např. k hrůznému řádění japonských vojáků v Číně za 2. světové války, tak i z našeho historického vývoje je nutno vyvodit, že naše startovní pozice pro tvorbu chytrých měst je poněkud upozaděná oproti Západní Evropě, ve které nebyla narušena kontinuita vývoje, kulturní tradice a vstřícný vztah občana ke státu a společnosti. Po 40 leté masáži strachem a nesvobodou jsme ztratili to nejcennější – vztah ke svému okolí (jen co je doma, to se počítá), ke společnosti (strana a vláda se postará), ke smyslu aktivního zapojení do veřejného dění (mír za nás zoře pole). 

Občanskou společnost, která si bedlivě hlídá své svobody a nebojí se vyjadřovat ke společenským i politickým děním, lze vytvářet jen aktivním zapojením nás, občanů, budováním důvěry ve společný životní prostor, národní hrdosti a lidské sounáležitosti. Přirozený odklon narůstajícího počtu lidí od materialismu, tolik propagovaného minulým režimem, je jedním ze stavebních kamenů konceptu chytrých měst. Sečteno a podtrženo: neseme si spoustu hendikepů, neboť v naší společnosti je stále málo důvěry, zato přetlak blbé nálady, klientelismu a potěmkinských řešení.

Chytré město staví na síle svých občanů, neboť si uvědomuje, že městský rozpočet i akceschopnost úředníků jsou z podstaty věci malé. Plánuje dlouhodobě, buduje otevřenou komunikační platformu s občany a využívá moderní technologie; to vše s cílem měřitelně zlepšit kvalitu života těch, kteří ve městě žijí, a zvýšit svou atraktivitu pro ty, kteří by mohli mít zájem zde žít či podnikat.

Proto je návrh metodického postupu konceptu inteligentních měst postaven na univerzálním modelu 16 hierarchicky seřazených komponent, které na pozadí naší kulturní vyspělosti zohledňují klíčové aspekty chytrých měst – silnou organizaci města, zapojení občanů, nasazení technologií a měřitelné vyhodnocení přínosů. Tento model je navíc vodítkem pro sestavování i komplexních a propracovaných strategií a programů chytrých měst, neboť poskytuje uživateli jednotnou strukturu, které se lze držet a která dává jistotu, že se v řešení konkrétního problému nic nevynechá.

A. Organizace (město)

A.1 Politický závazek, vize města 

Perspektivní tvorba inteligentního města je založena na politickém závazku. Rozhodnutím vedení města, které je formalizováno v podobě vize, lze kvalitativně či číselně vyjádřit cíle, kterých chce město do jistého roku dosáhnout. (Podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie se zvýší na 20 % do roku 2030). Politický závazek není strategický plán; je to jeho stručné kvalitativně či číselně vyjádřené shrnutí, které může být součástí koaliční smlouvy či otevřenou deklarací města, ke které se jeho vedení přihlásí. Strategický plán následně rozpracovává jednotlivé cíle do podrobnějších strategií, vizte komponentu A.3.

A.2 Organizace a přidělení odpovědnosti

Vedení města pověří pracovníka či složku města agendou smart city (lze výhodně spojit s funkcí koordinátora Místní Agendy 21 [MA21]). Ta zahrnuje řízení přípravy strategie a akčního plánu, svolávání jednotlivých odborů města k jednání a rozhodování při neshodě. Rovněž zahrnuje pravomoc sestavit odborný tým z interních pracovníků města a doplnit jej o externí odborníky z řad místních komerčních firem, univerzit, výzkumu, občanských sdružení a dalších relevantních organizací. Cílem je naplnit formulovanou vizi v jednotlivých agendách města do stanoveného data, proto je nutný úzký kontakt s politickým vedením města, se kterým řeší postup prací ve stanoveném časovém intervalu. Spoluodpovědnost za dosažení cílů formulované vize nesou vedoucí jednotlivých odborů. 

A.3 Strategie a Akční plán

Dlouhodobá strategie řešící hlavní potřeby města je koordinována jeho pracovníky. Odráží jeho reálné schopnosti i organizační model správy města a při jejím zpracování dochází i k postupnému přijetí konceptu všemi zaměstnanci města (ztotožnění). Strategii řeší malý odborně zdatný tým, který má reálnou podporu vedení města a pravidelně se s ním schází. Strategie je spoluvytvářena s dalšími partnery a následně předložena k oponentuře jednotlivým odborům města. Vzniká tak jedna strategie města. Město nejdříve investuje do zpracování souhrnné analýzy, která shromáždí vize, nápady, požadavky atp. od organizací působících ve městě (městských i soukromých), následně nastaví proces, jak tyto podněty vyhodnotit, vše holistickým způsobem. Kromě těchto činností je potřeba všechny výsledky i marketingově využít, tj. tyto společné cíle formulovat do podoby srozumitelné občanům. Tak vzniká účinná platforma pro představitele města. Výsledný efekt je v pozitivní motivaci všech zúčastněných koncept smart city uskutečnit.

A.4 Spolupráce a dlouhodobí partneři

Do tvorby inteligentního města je nutné zapojit i externí partnery, kteří přinesou znalosti (výzkum, univerzity), peníze (komerční firmy) či potřeby uživatelů (občanské spolky). Ti se podílí na zpracování samotné strategie (např. skrze úzce zaměřené pracovní skupiny), nebo na realizaci či propagaci programů města. Město tak nezadává zpracování strategických dokumentů skrze soutěž externí firmě, ale naopak se skrze dlouhodobé stabilní smluvní ujednání snaží o koordinaci týmů odborníků napříč různými sektory. Vzniklé strategie tak neodráží pouze pohled města, ale i místních podnikatelů, a vedou k tvorbě městských programů, do kterých jsou místní podniky přímo zapojeny (vizte B.2).

B. Komunita (občan)

B.1 Aktivuje a propojuje

Město podporuje skrze webové i mobilní nástroje veřejné sbírky na společné projekty (tzv. crowdfunding) a nástroje pro sběr podnětů a nápadů (tzv. crowdsourcing). Podporuje občanské iniciativy, poskytuje jim bezplatný právní servis či poradenství v oblasti byznys plánu a je prostředníkem mezi občanskými iniciativami a velkými provozními firmami (například pro podporu konceptu smart grids, investice lidí do stavby či oprav minielektráren, kdy město dojedná podmínky pro připojení do elektrické rozvodné sítě). 

B.2 Vytváří komunity a dává prostor k seberozvoji

Inteligentní město se kromě aktivace a propojení občanů skrze webové a mobilní aplikace zabývá i tvorbou věrnostních programů, i s účastí komerčních subjektů, které přitáhnou pozornost veřejnosti (např. koncept moje zastávka, den bez aut atp.), pořádá různé soutěže s podtextem rozvoje města (např. inovační soutěže, tzv. hackathony) či podporuje specializované programy pro sociálně slabé a vyloučené občany (programy pro seniory, bezdomovce atp.) pomocí specializovaných webových a mobilních nástrojů identifikujících a registrujících problém a organizujících jeho komunitní řešení (např. sociální centrum). Město dále dává k dispozici skrze jednotný registr své nevyužívané prostory k podnikání či jiným rozvojovým činnostem za cenu provozních nákladů, a to i prostory, které čekají na regeneraci. Podněcuje tak přirozený rozvoj brownfieldů skrze přítomnost drobných podnikatelů a podporuje je pořádáním osvětových akcí a jarmarků. 

B.3 Sdílí (ekonomika sdílení)

Město podporuje či přímo vytváří jakékoliv formy sdílení, aby občanům zpřístupnilo naplnění jejich potřeb za přijatelnou cenu. Jedná se například o sociální inkluzi skrze standardní podmínky pro developery zavazující k vyhrazení minimálně jednoho patra každé budovy pro sociální byty či podporující principy sdíleného bydlení (tzv. co-housingu, vizte inteligentní dům, SC 03/2014), podporuje ekonomiku sdílení, například zavedení schématu sdílení vozidel (tzv. car-sharing), podporuje vznik míst pro kanceláře s nízkým nájmem pro práci na dálku snižující potřebu cestovat (tzv. co-working). Město dále podporuje například pořádání bleších trhů, burz s výměnou zboží, farmářské trhy s nákupy místních produktů, vznik služeb pro sdílení jídla, nářadí, jízdních kol, sběr přebytků z místních vývařoven následovaný distribucí potřebným, to vše pomocí ICT nástrojů. Město provozuje ekodvory, na kterých je dovezený odpad tříděn, a funkční věci jsou vraceny zpět do oběhu skrze bleší trhy. Město provozuje mapu služeb sdílení či otevřené dílny a tzv. Fablabs, buduje kreativní a sociální centra, seniorské kluby se zdravotní službou atp. 

B.4 Kultivuje veřejný prostor

Město má mobilní/webovou aplikaci umožňující občanům vyjádřit se k investičním záměrům města pomocí vizualizovaného územního plánu. Ke každému záměru vede veřejnou diskuzi a pořádá setkání s veřejností. Město vyhlašuje na všechny své stavby veřejné architektonické soutěže, má programy na motivaci občanů kultivovat svůj veřejný prostor např. podporou květinové výsadby v prostorech vnitrobloků, podporuje program na ocenění učitelů, umělců, architektů, spisovatelů atd., kde jsou nominace prováděny jak odbornou porotou (kvalita), tak i občany (kvantita), to vše skrze webové či mobilní aplikace usnadňující hlasování, sběr a řešení připomínek a jejich evidenci. Sociální interakce je základním parametrem přežití člověka, i města. Inteligentní město podporuje tuto důležitou součást investicemi do kvality veřejného prostoru s rozmanitými funkcemi, a to nejdříve do samotného veřejného prostoru, a teprve poté do objektů a infrastruktury. Atraktivita prostoru je definována jeho uspořádáním. Je potřeba nově rozdělit prostor, přeuspořádat jej pro různé funkce, nejen individuální dopravu, vždyť i například silnice je veřejným prostorem a může mít další funkce. Inteligentní město pracuje s nástroji pro diverzitu parteru například pro řešení přespávacích čtvrtí tzv. pyžamových měst, kam lidé jezdí pouze přespat. Je vhodné požadovat, aby v parteru bylo i jiné zařízení než garáže, a tyto plochy oživit obchody a kavárnami, tedy místy pro setkávání a podnikání, nikoliv parkovišti. Dále je vhodné předepsat minimální počet pater domů. Prostory se tak zahustí a promísí se jejich funkce. Hlavním principem pro řešení veřejného prostoru města je upřednostnění vnitřního růstu před prostorovou expanzí. Řada nemovitostí ve městech (pozemky nebo objekty, nejčastěji pozůstatky dřívější průmyslové, armádní či dopravní aktivity) je nedostatečně či vůbec využívaná – jde o brownfields čekající na svou regeneraci. Je chytré využít to, co již město má – změnou funkce dané plochy na bydlení. To se týká prázdných kancelářských prostor, střešních nástaveb (i na obchodních centrech), identifikovaných jako oblasti pro rozvoj a dále identifikovat prostory, které je nutno chránit a propojovat – např. tzv. zelené osy pro mobilitu (např. cyklostezky).

C. Infrastruktura

C. 1 Plošné řešení

Celoplošná regulace napříč všemi oblastmi je konceptem inteligentního města. V dopravě se jedná o celoplošnou regulaci s cílem podpořit a upřednostnit její udržitelné druhy před dopravou individuální. V oblasti energetiky se jedná o řešení energetické soběstačnosti celků (tedy budov, komplexů budov, ulic a městských čtvrtí). V oblasti ICT se jedná o nasazení technologií, které pomohou získat ucelenou představu o chování města a vyhodnotit zavedená opatření a investice. Plošné tak znamená celistvé, nelze řešit například problematiku parkování jen ve středu města, neboť by v takovém případě došlo k přesunutí dosavadního problému mimo regulovanou oblast.

C.2 Víceúčelové řešení

Inteligentní město je inteligentní proto, že dokáže jednou investicí do jednoho systému pokrýt hned několik svých potřeb. Na základě připravené strategie zahrnující flexibilní regulaci, marketingovou kampaň a jednotný platební/odměňovací nástroj (mobilní aplikace, čipová karta) lze získat investicí do jednoho systému nástroj pro řešení i na první pohled nesouvisejících agend města (územního plánování, dopravy, energetiky, dat pro bankovní půjčky atp.). Víceúčelové řešení již a priori podporuje systémovou synergii a diverzifikaci trhu, tj. spolupráci hned několika komerčních subjektů a několika profesí. Organizátorem této spolupráce je město. Město je tak tvůrcem otevřeného trhu a hnacím motorem inovací. Příklady konkrétních víceúčelových konceptů a systémů z oblasti dopravy jsou systém chytrého parkování či koncept chytré zastávky (bude popsán v SC 3/2015). Víceúčelové může být i nasazení bankovní karty do dopravy s paralelním využitím například pro věrnostní programy města.

C.3 Integrované řešení

Existence numericky vyjádřené dlouhodobé vize rozvoje města umožní definovat i vhodnou kombinaci technologií, které uskutečnění dané vize podpoří. Vhodným nástrojem jsou např. pro oblast dopravy a ICT „otevřené systémy“ (viz níže), které přinášejí jednotnou architekturu systémů i technické požadavky na otevřenou komunikaci systémů s centrální jednotkou. Každé větší město tak bude potřebovat větší či menší centrální pracoviště, například dopravní informační centrum (či energetické centrum) s rozšířenou funkcionalitou. Cílem tohoto centra je systémy spravovat, propojovat a publikovat buď surová, nebo předzpracovaná data ze systémů v rámci jedné datové platformy (tzv. open data). Kromě možnosti sdílet komunikační kanály v majetku města pro více účelů (systémů) je dalším přínosem práce s daty z různých systémů, jež vede k vyšší efektivitě či finančním úsporám, nastartování různých provázaných regulačních programů atp. Centrum je jakýmsi odborným technickým orgánem města, který stmeluje (integruje), alespoň datově, různé organizace města. Zároveň je také odborným pracovištěm města, které může dohlížet na instalované pilotní inovace ve vyhrazeném prostoru města skrze tzv. městskou laboratoř (vizte příklad z Madridu v tomto čísle). V předstihu tak může posoudit, zda bude testovaný systém pro město přínosem, navrhnout vhodné lokality pro jeho rozšíření a stanovit očekávanou výši investic pro plánování rozpočtu města.

C.4 Otevřené řešení

Namísto proprietárního uzamčení (tj. dominantního postavení jednoho dodavatele) mohou fungovat tzv. otevřené systémy. Ty definují jednotné komunikační protokoly, kterými jednotlivá zařízení komunikují s centrem či lokální ústřednou. Tak lze do systému od jednoho dodavatele připojit zařízení od jiných dodavatelů bez významných softwarových úprav a investic. Kromě otevřených systémů jsou důležitým konceptem otevřená data (tzv. open data). Podle evropské směrnice PSI je nutné dodržet rovné podmínky poskytování dat pro všechny odběratele. Data veřejné správy by měla být poskytována zdarma, pokud se jejich sběr i zpracování financuje z veřejných peněz. V případě dopravních systémů by měla být všechna data z detektorů, veřejné dopravy apod. poskytována zdarma ve strojově čitelném formátu. Smyslem toho je neplatit za vývoj nových služeb, které může nabídnout komerční sféra. A právě k tomu by jí volná dostupnost otevřených dat měla motivovat.

D. Výsledná podoba inteligentního města

D.1 Kvalita života: město digitální, otevřené a kooperativní

Koncept smart city je zaměřen na zlepšení kvality života ve městech a efektivnější správu města. Podmínkou každého zlepšení je kontinuální evidence potřeb a výkonů města, která ukáže aktuální i dlouhodobý trend jeho vývoje. Práce s daty, jejich digitalizace a pravidla pro sledování jsou prvním základním ukazatelem, že město směřuje ke konceptu smart city. Bez dostupnosti dat o aktuálním stavu městských agend nelze úspěšně plánovat a jejich digitalizací se proces vývoje směrem k inteligentnímu městu významně urychlí. Jejich otevření aktivní veřejnosti (open data) pak umožní zapojit více subjektů i lidí, a tudíž i získat nové nápady a pohledy od lidí různého zaměření a odbornosti. Sběr nápadů lze kromě různých komunitních aplikací a webů podpořit skrze soutěže o nejlepší nápady či realizace řešení potřeb města na základě dostupnosti jeho dat (tzv. hackathony).

D.2 Kvalita života: město zdravé a čisté

Tento výsledný aspekt kvality života řeší konkrétní dopady konceptu inteligentního města na kvalitu veřejného prostoru, ovzduší a hluku či dopravní obslužnost ekologickými prostředky. Primárně se jedná o omezování vjezdu a stání individuální dopravy v centrech měst, podporu bezemisní dopravy, výsadbu stromů podél pozemních komunikací, podporu zelených koridorů pro cyklisty či platby parkovného dle emisní třídy vozidla; vše s cílem snížit negativní dopady dopravy na čistotu ovzduší a veřejného prostoru. V oblasti energetiky se např. jedná o lokální výrobu energie z obnovitelných zdrojů a její lokální spotřebu, o cenové zvýhodnění centralizovaných dodávek tepla, využití spalování komunálního odpadu k produkci tepla, dotační a programovou podporu ekologického vytápění či výroby elektrické energie technologiemi, které neznečišťují ovzduší. 

D.3 Kvalita života: město ekonomicky zajímavé

Každý program města v konceptu smart city by měl cílit na úsporu finančních prostředků občanů, kteří se chovají udržitelně. Jedná se o zavedení motivačních programů, které finančně zvýhodní cestování udržitelnými dopravními prostředky či nevlastnění vozidla, v oblasti energetiky se jedná o možnost garantované investice občanů do energetické soběstačnosti města z obnovitelných zdrojů, možnosti napojení se vlastní výrobou do energetické sítě (tzv. smart grids) či zvýhodnění developerů i soukromníků při stavbách inteligentních domů.

D.4 Město se skvělou pověstí (Brand)

Vrcholným krokem tvorby inteligentního města je budování jeho pověsti. Jedná se i o vrchol výše uvedené indikátorové soustavy. Město si klade otázky, jak je mediálně vnímáno, jak je vnímáno turisty, zda inspiruje k umělecké tvorbě či sportovním výkonům, jak se chová ke svým velikánům. Město bedlivě sleduje ukazatele své návštěvnosti a typů návštěvníků, na pověsti významně spolupracuje s lokální komerční sférou, buduje krásu veřejného prostoru a podporuje možné investory svou otevřeností (data o lokálním trhu není nutno složitě analyzovat a hledat). Tento nejtěžší krok tvorby inteligentního města tak staví na vrcholných oblastech indikátorové soustavy (komponenty A.4, B.4 a C.4) a povyšuje město do sféry měst s globální přitažlivostí.

Závěry

Obecně platí, že čím lépe je zvládnut celek nižší (tj. např. organizační či komunitní), tím se dosáhne většího dopadu na celky vyšší (infrastrukturní), což se projeví například v potřebě nižších investic a nižších provozních nákladů. Proto je základem úspěchu tvorby chytrých měst kvalitní organizace jednotlivých programů samotným městem a využití síly, odbornosti a energie občanské společnosti k dosažení lepšího místa pro život jednotlivců i města. Programy pro řešení problémů města v duchu chytrých měst proto musí být ze své podstaty komplexní a měly by zahrnovat všech 16 komponent, tedy od politického závazku až po marketingovou strategii.

Časopis city:one

Objednejte si doručování našeho časopisu přímo do Vašich rukou

Objednat

Máte chytrý
projekt?

Realizovali jste nebo se podíleli na projektu pro chytrá města? Podělte se s ostatními.

Vložit projekt

Jste odborník na chytrá města?

Umíte pomoct s budováním chytrých měst? Dejte o sobě vědět!

Vytvořit profil

Máte řešení
pro chytrá města?

Ukažte své produkty a služby pro chytrá města.

Vložit řešení