Díky probíhajícímu projektu CleverNet, podpořeného z programu Interreg CZ-SK, byla na začátku září 2021 spuštěna unikátní městská laboratoř v Žilině, která je zaměřena na zkoumání primárně dopravy a životního prostředí. Projekt je veden Žilinskou univerzitou v Žilině ve spolupráci s českým Centrem Dopravního Výzkumu, konzultační společností CityOne, technologickým partnerem CITIQ a žilinským univerzitním spinoffom UNIZA Technology Incubator (UNITI) a bude řešen do konce roku 2022. Jedním z výstupů projektu je městská laboratoř.
„Vytvořili jsme virtuální dopravní plot kolem centra Žiliny, díky kterému máme unikátní data o dopravě. Město je může využít například pro parkovací politiku či investice do vyšší bezpečnosti přechodů pro chodce,“ hodnotí první výstupy městské laboratoře vedoucí projektu Karol Hrudkay z univerzity v Žilině. "Data jsou pro univerzitu základem pro bádání a městská laboratoř je skvělým a překvapivě levným datovým zdrojem, který jsme v Žilině neměli. Nyní se budeme soustředit na aplikace dat jak pro další výzkum, tak i nové městské služby a budování lokální inovační komunity. Proto jsou získaná data otevřená a pro zájemce pořádáme konferenci a poté i hackathon."
Pozitivně hodnotí městskou laboratoř i primátor města Peter Fiabáne: "Městská laboratoř je mimořádným počinem pro osvětu o klimatické změně či udržitelné mobilitě. Sám jsem byl nemile překvapen, že malé děti v centru města dýchají až o 7 stupňů teplejší vzduch než jejich rodiče, a že to souvisí i s množstvím aut, kterých do centra Žiliny za 1 týden přijede 300 tisíc. To určitě musíme řešit; čekají nás tak investice do zlepšení klimatu ve městě a tato data nám určitě pomohou. Proto podpoříme konferenci i hackathon a hledáme i prostředky na provoz sítě po skončení projektu."
Městská laboratoř
Koncept „Urban lab“ je v Evropě rozšířeným nástrojem pro podporu inovací. Obvykle se opírá o silnou komunitu lidí různých profesí, kteří chtějí své město posunout, a o dostupné technologické nástroje. Vznikají tak nové služby pro občany podporující lepší sousedství, lokální podnikání či zdravější prostředí a pomáhají zvyšovat digitální gramotnost. „Navrhnul jsem městskou laboratoř jako hřiště pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o svém městě, o nových technologiích a možná i rozhodnout o svém budoucím povolání v digitální ekonomice,“ vysvětluje architekt městské laboratoře David Bárta ze společnosti CityOne. „Nejdříve jsme nasadili opravdu unikátní senzorické sítě, které měří dopravu, ale například i přehřívání veřejných prostor, takže máme různé informace, se kterými lze nyní pracovat jak na straně výzkumu, tak na straně inovátorů, podnikatelů a samospráv. Proto se další fáze projektu zaměřuje na využití těchto dat širokou komunitou, aby vznikaly různorodé a přínosné služby pro všechny.“
Technologicky nejpokrokovější část senzorické sítě je nízkonákladový dopravní sčítač, který z pouhé změny magnetického pole Země dokáže nejen vozidla spočítat, ale i změřit jejich délku a rychlost. „Tento detektor nám umožňuje ukázat, v čem spočívá digitální revoluce internetu věcí (IoT). Od stávajících nákladných systémů měřících dopravu na hlavních tazích se posouváme do nízkonákladové senzorické sítě umožňující sledovat dopravu v ploše a ukázat v číslech dopady městských opatření. Jedná se tak o technologii, kterou bude moci využít jakákoliv obec bez ohledu na velikost. Velkým přínosem kromě ceny je i rychlost nasazení v řádu 2-3 měsíců, bez nutnosti řešit stavební povolení, připojení k elektrické síti či GDPR,“ dodává Bárta.
Pro technologického partnera projektu a výrobce senzorů, českou společnost CITIQ pod vedením Lukáše Vecla, se jedná již o třetí takovou síť, ale první městskou. „Po osmi letech vývoje jsme naše senzory propojili do jednoho celku, klimatické a dopravní městské senzorické sítě v podobě městské laboratoře, která produkuje plošná a otevřená data pro všechny návazné obory. Vidíme budoucnost především v etickém a nízkonákladovém sběru dat pro zefektivnění veřejné správy, ale i pro zcela nové produkty digitální ekonomiky, např. pro digitální územní plánování.“
Samotný senzor prozatím nemá ve světě obdoby. Projektový partner UNITI pod vedením Jaroslava Jaroše se věnuje vyhledávání podobných technologií pro případnou ochranu duševního vlastnictví. „Technologie internetu věcí (IoT) se začínají významně rozvíjet po celém světě. Hledáme konkurenční technologie a zkoumáme případné přesahy či výhody. V rešerši jsme zatím nenalezli konkurenceschopný detektor v poměru cena/výkon k tomu, který byl pro měření dopravy použit v Žilině.“
Senzorické sítě internetu věcí tak jsou novým fenoménem jak pro městské plánování, tak i rozvoj digitální ekonomiky. Slouží pro promyšlenější veřejné investice, ale i jako nový nástroj dopravního výzkumu. „Senzorické sítě produkující levná a důvěryhodná data jsou pro dopravní plánování a investice do udržitelné mobility naprosto klíčovým zdrojem dat. Cílíme na bezpečnost dopravy, parkovací politiku, dopady na životní prostředí či uhlíkovou stopu. Data jsou základem pro čerpání evropských dotací při naplňování nové zelené a digitální dopravní politiky EU,“ komentuje Zuzana Švédová z Centra dopravního výzkumu.
Všechny dosavadní výstupy projektu naleznete na jeho webu www.clevernet.sk.
Digitální a zelená Evropa
Evropou financované zelené projekty v novém období Eurofondů vyžadují zcela jinou přípravu. Základem bude schopnost doložení snížení produkce CO2, proto je nutné znát stav před a po investici. Největší přínos těchto investic Evropa shledává v oblastech energetiky a dopravy, a to především komunitní energetiky a udržitelné dopravy. Tyto dvě oblasti mají významný potenciál ke zlepšení, ale i produkují významná množství CO2, proto se na ně EU zaměřuje a ceny emisních povolenek tak rostou. Zelené projekty samospráv tak nejsou třešničkou na dortu, ale základní politikou každé samosprávy, která chce finančně zachránit teplárenství či výdaje na veřejnou dopravu a na své projekty získat příspěvek z EU fondů.
Data z městské laboratoře v Žilině mapují stav před těmito investicemi a pro zpracování zelených projektů nabízí podklady pro realistický návrh cílů či úspor, které lze vyjádřit číslem pro konkrétní investiční program. Protože například elektromobilita souvisí úzce s dopravou, energetikou i veřejným prostorem, nelze postupovat projektově, ale společně, k čemuž jsou potřeba data ze všech oblastí.
Městská laboratoř poskytuje tato data zdarma, jako otevřená. Podávají obraz o stavu města a jsou přístupná vedení i pracovníkům města, podnikatelům, vývojářům i občanům. Představují tak výchovný prvek, ale i „zlato“ pro digitální ekonomiku nejen na Slovensku.
První výsledky projektu - obrazové přílohy
Praktická ukázka datového propojení dopravy a životního prostředí pro budoucí digitální plánování. Dopravní geofencing (virtuální plot, viz úvodní obrázek) sestává z 9 bran do centra města, kde monitoruje všechny jízdní pruhy a vytváří tím jedinečný celek, kterým lze sledovat dopravní „dýchání“ centra města, podává informace o počtu, délce a rychlosti vozidel každých 15 minut.
Data z přelomu srpna a září (8 % nárůst dopravy), za 1 týden vjede do centra 300tis. vozidel. V polovině září 2021 se provoz ustálil na 56tis. vozidel denně, což je nárůst oproti prázdninám o 15 %.
Ranní špička na začátku školního roku (2.9.) ukazuje, že největší vlna je kolem 8:30, kdy lidé cestují do práce, nikoliv před osmou, kdy vezou děti do školy. V centru města se v té době nacházejí 3 tisíce vozidel.
Bezpečnost na přechodech pro chodce je určitě tématem pro Žilinu. V ranní špičce na Hálkové v levém pruhu téměř každé vozidlo (85 %) jede rychleji než 60km/h. Každé zlepšení tak bude měřitelné.
