city:one 12.4.2017 10:21 Michal Zimmerman Žebříček Otevřená data

Žebříček datové otevřenosti českých statutárních měst v roce 2017

Již třetím rokem sledujeme stoupající datovou otevřenost českých statutárních měst. Opravdu jsme svědky postupného odemykání truhel s poklady, nebo si i v roce 2017 některá města nechávají informace pro sebe?

Datová otevřenost měst je dobrým ukazatelem toho, jak město přistupuje ke svým občanům. Zároveň to však platí i opačně, kde neexistuje aktivní společenská poptávka po otevřených městských datech, není ani důvod zbytečně data otvírat. Každá mince má dvě strany.

 

Jelikož sledujeme vývoj ve městech kontinuálně, podařilo se nám identifikovat některé společné nešvary či naopak příklady dobré praxe, které lze najít napříč republikou:

  • Nepřehledná webová prezentace města je velmi častým jevem, který značně ztěžuje nalezení dat (či jakýchkoliv jiných informací, které návštěvník hledá). Některá města provozují více různých portálů (volnočasový, portál magistrátu, mapový portál), které spolu ale vizuálně nekorespondují a na uživatele tak působí pokaždé jiným způsobem. Spíše úsměvně působí sekce “Povinně zveřejňované informace”, která se nachází snad na všech městských webech, a kde se uživatel opravdu dozví jen to nejnutnější, městu uložené zákonem (fakturační údaje aj.), ačkoliv by zde “datař” snad instinktivně čekal mnohé další.

  • Roztříštěnost mapových portálů se projevuje tam, kde se rozhodli budovat tematicky oddělené mapové prezentace (svoz odpadů, zeleň, zimní údržba, …). Své opodstatnění tento přístup jistě má, nicméně často to vede k tomu, že mapové kompozice z jednoho mapového portálu vypadají a chovají se odlišně. Jednou jsou postavené ve Flashi, podruhé v Silverlightu, potřetí zase v JavaScriptu. Smutným důkazem jsou mapové prezentace Ústí nad Labem, z nichž zhruba třetina či polovina uvítá uživatele chybovou hláškou, kvůli které na mapě chybí ovládací panel.

  • Mapové prezentace postavené ve Flashi jsou do budoucna problémem, kterého se města budou muset zbavit, neboť podpora této technologie ve webových prohlížečích ustupuje modernějším řešením. V budoucnu se může stát, že takové mapy si uživatelé nebudou moci prohlédnout vůbec.

  • Neexistující metadata/legenda mapových vrstev sráží veškerou snahu o publikování dat na kolena. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že většina měst data zobrazuje v mapových oknech (např. Hradec Králové) a jen některá nabízejí uživatelům standard WMS (či dokonce skutečná open data). Právě skutečná otevřená data jsou doprovázena metadaty daleko častěji.

  • Otevírání tabulkových dat je v plenkách, či snad ještě na houbách. Zatímco mapových portálů přibývá, na městské portály určené pro otevřená tabulková data si zřejmě ještě počkáme.

 

Tab. 1: Výsledky hodnocení za rok 2017.

Statutární město

Součet celkem

Součet kvantitativní

Součet kvalitativní

Praha

1386

1262

84

Plzeň

447

358

59

Hradec Králové

327

307

0

Ostrava

186

75

51

Brno

164

115

0

Ústí nad Labem

160

138

2

Jablonec nad Nisou

149

107

2

Opava

128

72

26

Most

121

99

2

Děčín

114

52

0

Jihlava

100

78

2

Chomutov

99

77

0

Karlovy Vary

94

52

2

České Budějovice

82

62

0

Kladno

77

35

2

Liberec

71

49

2

Pardubice

70

58

2

Prostějov

65

43

2

Karviná

64

42

2

Zlín

60

38

2

Frýdek-Místek

48

28

0

Mladá Boleslav

42

30

2

Olomouc

35

13

2

Přerov

26

14

2

Havířov

13

3

0

Teplice

2

0

2

 

Na druhou stranu je nutné vyzdvihnout i příklady dobré praxe, z nichž nad všechny vyčnívá Databáze otevřených dat města Plzně na adrese https://opendata.plzen.eu. Ačkoliv se co do počtu publikovaných datových sad nemůže rovnat Praze (která i letos v žebříčku zvítězila), nasazení OpenData portálu postaveného na open source řešení si určitě zaslouží náležitě ocenit. Veřejná správa či samospráva totiž nepříliš často sahá po technologiích ze světa open source.

 

Obecně lze konstatovat, že překotná publikace dat (ať už jakoukoliv formou) postrádá smysl, nejsou-li tato data jednak jednoduše dohledatelná na webových stránkách města, jednak nejsou-li k nim připojena metadata. Navíc tento způsob uchopení konceptu otevřených dat může vést paradoxně k tomu, že jednou publikované datové sady kvůli jejich množství nebude mít kdo aktualizovat, začnou zastarávat a pro potenciální uživatele přestanou být zajímavé.

 

Jedním z výsledků letošního žebříčku tak s největší pravděpodobností bude úprava metodiky používané k hodnocení otevřenosti měst, která by se v budoucnu měla více zaměřit právě na kvalitu publikovaných dat. Letos jsme totiž svědky situace, jejíž absurditu lze nejlépe demonstrovat na srovnání již zmíněné Plzně a Hradce Králové. Plzeň sice publikuje zhruba o polovinu méně datových sad než Hradec Králové, připojené metainformace, možnost v datech vyhledávat či je stáhnout přímo v podobě vektorů jednoznačně vyváží jejich menší počet. Hradec Králové se prozatím vydal cestou publikování velkého množství datových sad, všechny jsou však dostupné pouze formou WMS, tedy jako rastry, jejichž URL adresy však nejsou nikde veřejně uvedeny, stejně jako metainformace. Přísloví, že méně někdy znamená více, tak v tomto případě platí právě pro kvantitu, z hlediska kvality dat by měl být přístup zcela opačný.

 

V kontextu těchto skutečností se tak nabízí zvolit jiný přístup k publikaci dat, uživatele informovat o tom, jakými daty město disponuje, zjistit jejich zájem o konkrétní datové sady a ty zveřejnit a periodicky aktualizovat.

 

A jak je otevřená Vaše obec? Máte zájem o zařazení do žebříčku? Za nepatrnou cenu Vám provedeme podobný audit. V případě zájmu pište na barta@cityone.cz.



Soubory ke stažení

Máte chytrý produkt nebo službu?

Máte produkt nebo službu, který pomůže budovat nebo spravovat chytrá města?

Vložit produkt do City:One