Ajdovščina : průkopník participativního rozpočtu ve Slovinsku

Tadej Beočanin

Tadej Beočanin se stal starostou obce Ajdovščina v roce 2014 v mladém věku 32, což z něj činí jednoho z nejmladších starostů ve Slovinsku. Velkou podporu, kterou dostal od voličů, byla bezpochyby výsledkem jeho aktivního občanství. Před převzetím úřadu byl předsedou představenstva mládeže Ajdovščina, kde ustavil jak centrum mládeže, tak Hotel Ajdovščina. Jeho zapálení do činností místních společenství, a to jak prostřednictvím Rady mládeže, tak i jiných organizací, si všimla Národní rada republiky Slovinsko, která mu udělila ocenění excelence v oblasti komunitní práce. Jako starosta klade velký důraz na tvorbu pracovních míst, na účast mládeže a na polycentrický rozvoj obce. V současné době slouží jako starosta již druhé funkční období.

city:one 19.12.2019 13:32 Atila Urbančič Participace Správa města

: Participativní rozpočtování ve Slovinsku

Participativní rozpočtování je demokratický proces, který zmocňuje obyčejné občany k  účasti na správě jejich obce. Jedná se o formu přímé demokracie, v níž občané přímo ovliv- ňují, jak bude část městského rozpočtu vynakládána. Poprvé se tak stalo v roce 1988 v brazilském městě Porto Alegre, kde byla koncipována Stranou práce za účelem řešení chudoby v  obci. Velké úspěchy v  Porto Alegre, kde se jim podařilo čtyřnásobit počet škol, snížit dětskou úmrtnost téměř o 20 % a napravit jak odpadní, tak vodohospodářskou soustavu, od té doby šířili myšlenku participativního rozpočtu po celém světě. Nyní je součástí městské strategie ve více než 3000 městech. Tato myšlenka je však velmi plastická a vyskytuje se v různých formách v  různých částech světa. Forma participačního rozpočtování, stejně jako její cíle, závisí do velké míry na sociálních poměrech a politickém klimatu ve městech, v nichž je prováděna. Slovinsko se v poměrně pozdě připojilo ke konceptu participativního rozpočtu; první obec, která ho začala použí- vat, byla Ajdovščina v  roce 2014. Ačkoli se o  této myšlence dříve jednalo, například ve druhém největším slovinském městě Mariboru, všechny předchozí pokusy byly neúspěšné. Tadej Beočanin, starosta Ajdovščiny, tak získal titul průkopník participativního rozpočtu ve Slovinsku.

: Podle našich informací to byla vaše obec pod vaším vedením, která jako první realizovala participativní rozpočtování ve Slovinsku. Co Vás k té myšlence přivedlo?

Je to tak. Jsme první obcí ve Slovinsku, která plně zavedla proces participativního rozpočtování. Samozřejmě, v  jiných zemích je již dobře etablované. Když jsme plánovali strategii v  naší obci, chtěli jsme především aktivovat občany, posílit komunitní ducha a samozřejmě začlenit občany do obecních aktivit a  rozhodnutí. Participativní rozpočtování se také uká- zalo jako výborný nástroj pro řešení všech těch mikro místních problémů, které vznikají v různých částech naší obce, a jinak by si je vedení ani nevšimlo.

: Jaká byla očekávání vaší kanceláře při realizaci programu a kdy byly realizovány?

Kromě výše uvedených vyšších cílů, jsme očekávali, že největší dopad participačního rozpočtování bude v oblasti správy veřejného prostoru, většina projektů bude tedy souviset s infrastrukturou. Tato očekávání byla potvrzena. Co se týče angažovanosti komunit jsme v prvním kole obdrželi 100 návrhů a 70 bylo vybráno k hlasování. V prvním kole se do hlasování zapojilo 10 % oprávněných voličů. V naší verzi participativního rozpočtu májí nárok volit občané již ve věku 15 let. Ve druhém kole však byly výsledky ještě lepší. Měli jsme 20% volební účast s velkým nárůstem mezi mladými voliči, což byl cíl nové strategie, v jejímž rámci jsme část rozpočtu vyčlenili specifi cky na projekty mládeže.

: Jaké procento městského rozpočtu tímto způsobem spravujete? Hodláte ho navýšit?

Více než 1  % městského rozpočtu. To znamená, že můžeme provést alespoň dva projekty v každé části obce. Zjistili jsme, že s  tímto množstvím fondů dosáhneme hlavních cílů, které jsem dříve uvedl. Musíme však pochopit, že přibližně 70  % městského rozpočtu je vyhrazeno pro běžný každodenní provoz obce a ve skutečnosti nepodléhá žádné rozhodovací činnosti. Proto 1 %, o kterém mluvíme, představuje přibližně 4 % „nevázané“ části rozpočtu. Navýšení není aktuálně předmě- tem diskuze.

: Jednou z  funkcí participativního rozpočtu je to, že veřejně vznáší určité podněty v obci, které by jinak zůstaly nepovšimnuty nebo které přinášejí nové nápady založené na místních znalostech. Překvapily Vás některé z iniciativ?

Participativní rozpočet je obousměrný proces učení... 70 city : one smart : one 71 Ano, bylo tam několik projektů, které navrhovaly věci, na které jsme ještě nemysleli. Lidé mají dobré nápady a některé navržené projekty ukázaly velmi důkladné porozumění mikromístnímu prostředí. Například v rámci jedné iniciativy se členové různých vesnic sešli a připojili se k několika cyklistickým a turistickým trasám do organizovaného celku. S tímto projektem obohatili turistickou nabídku naší obce.

: Pokud je to dokonce možné, můžete s  námi sdílet a blíže popsat některé projekty, které stojí za to?

Je to skoro nemožné. Všechny projekty, které jsme vykonali, byly nezbytné. Pro mnohé z nich můžeme říci, že by je obec v následujících letech mohla prosazovat i při absenci veřejné iniciativy. Projekty byly velmi různorodé: hřiště, rekonstrukce center či návsí, a dokonce i turistická příručka. Takže ano, je naprosto nemožné říci, které projekty byly ty nejlepší nebo nejdůležitější.

: Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů participativního rozpočtu je zapojení občanů do činnosti obce, řekl byste, že lidé, kteří byli zapojeni do těchto iniciativ, více o jejich výsledky pečují?

Lidé, kteří byli zapojeni do těchto projektů, jsou na svou práci velmi hrdí. Musím říci, že tento způsob účasti byl velmi úspěšný v posilování pocitu zodpovědnosti za veřejný majetek obecně. Na druhé straně se ti, kdo se účastnili, mnoho naučili. Téměř ve všech projektech se střetli s problémy, s nimiž se musíme v řízení obce vypořádávat denně. Myslím, že teď chápou lépe, proč některé městské projekty trvají déle, než by se dalo očekávat. Je to skutečně obousměrný proces učení.

: Můžete nám dát konkrétní příklad toho, co jste se dozvěděli od občanů?

Vrátil bych se zpět k projektu, který jsem již zmínil, v němž místní obyvatelé propojili různé cyklistické trasy. Může se pracovníkům obce stát při vší té práci, že mohou přehlédnout některé příležitosti, které se nabízejí. Takové projekty, které nás znovu přimějí zamýšlet se nad věcmi, které jsme již udělali, jsou skvělé pro správné nastavení dlouhodobých strategií.

: Vzhledem k  tomu, že jste průkopníky participativního rozpočtu ve Slovinsku, jdete dalším obcím příkladem a návodem, jak to provést?

Prezentovali jsme náš projekt dalším slovinským obcím. Jak na národním kongresu pro participativní rozpočtování, tak na individuální úrovni. Obce to velmi zajímá a  několik z  nich se rozhodlo to také zavést. Podle našich informací, až 25 % všech obcí ve Slovinsku plánuje zavedení participativního rozpočtu.

: Máte nějakou radu pro obce, které se chystají realizovat participativní rozpočet?

Jedinou všeobecnou radu, kterou dávám každému, je, že vedení obce je povinno zajistit vysokou úroveň důvěry mezi obcí a jejími občany. Proto je při účasti na participativním rozpočtu nutné realizovat projekty tak, jak byly přislíbeny. Napří- klad, co se stalo před několika lety v Mariboru, je, že obec sice vybrala projekty, ale nikdy je nezrealizovala. To se nemůže stát. Jsou-li občané pozváni k účasti, je třeba je poslouchat.

72 city : one smart : one

Časopis city:one

Objednejte si doručování našeho časopisu přímo do Vašich rukou

Objednat

Máte chytrý
projekt?

Realizovali jste nebo se podíleli na projektu pro chytrá města? Podělte se s ostatními.

Vložit projekt

Jste odborník na chytrá města?

Umíte pomoct s budováním chytrých měst? Dejte o sobě vědět!

Vytvořit profil

Máte řešení
pro chytrá města?

Ukažte své produkty a služby pro chytrá města.

Vložit řešení