Význam inovačních žebříčků

Důvěřujete žebříčkům? Je Praha opravdu 11. chytré město v Evropě? Je Orlová opravdu nejhorším českým městem k životu? Chtěli byste žít v Říčanech, městě s nejvyšší kvalitou života v ČR na základě jednoho žebříčku? Jaká je kvalita života, co jsou inovace a jak je měřit?

city:one 16.7.2020 18:47 Mgr. David Bárta Brand a marketing

UrbanDNA ve spolupráci s výzkumným centrem Stanfordské univerzity v letech 2018-2019 provedla průzkum různých žebříčků inovací měst a zde jsou výsledky.

To, co dělají města a jak se vyvíjejí, bude určovat naši budoucnost. Aby města dokázala řešit moderní výzvy, musí inovovat. Inovace mohou snížit chudobu, plýtvání zdroji a dosáhnout vyšších ekonomických výsledků. Jsou klíčem k vytvoření rozmanité ekonomiky a budování regionální odolnosti. Tyto přínosy byly zdůvodněny mnoha způsoby měření inovací.

Více než 40 žebříčků s různými indexy porovnává města na základě inovací. I když jsou tyto indexy individuálně bohaté a užitečné pro zahájení diskuse, měří různé věci. Na základě přezkumu těchto 40 žebříčků inovací a hloubkové analýzy 12 nejdůležitějších, odhalil výzkum tři nedostatky:

1. Neexistuje jasná definice inovací

Dokonce ani v rozhovorech s předními odborníky na inovace neexistuje jednotná definice inovací. A když se podíváme na inovace z pohledu města, věci jsou ještě mlhavější.

Předmětem výzkumu bylo zjistit, jak indexy definují inovace na základě toho, co vlastně měří; pro výzkum bylo vybráno 12 nejvýznamnějších žebříčků. Analyzovali téměř 500 ukazatelů z těchto inovačních indexů a reklasifikovali je do 15 oblastí a 6 témat.

Obrázek 1 ukazuje velký rozdíl v tom, jak jednotlivé žebříčky vnímají a měří inovace.

 

 

Obrázek 1 Výňatek z klíčových termínů, na nichž je založeno 12 významných indexů městské inovace

Složení každého indexu je odlišné: od žebříčků s 75 % ukazatelů souvisejících s technologiemi (EU Innovation Scorecard), až po ty, které mají podobný sklon k podnikání a ekonomice (Growth Capital; Drivers of Innovation Ecosystem).

 

2. Měříme vstupy, ale města se snaží dosáhnout reálného dopadu

K městským inovacím nedochází jen tak. Vyžadují pečlivou správu, strategickou implementaci a trpělivost. Existují logické a diskrétní komponenty, které tvoří městské inovace. Toto odůvodnění je zásadní pro pochopení toho, jak se město připravuje řešit inovace.

Takový logický rámec, jaký je znázorněn na obrázku 2, je mnohými organizacemi obvykle přijímán jako procesní ukázka, jak vstupy vedou k dopadům. Tato logická cesta je užitečná pro hodnocení programu a identifikaci strategií pro zlepšení a udržení kvality dané inovace.

 

 

 

 

Obrázek 2: Příklad logického procesu měření a poskytování městských inovací

 

Tento rámec jsme použili na téměř 500 indikátorů jejich mapováním proti různým kategoriím: vstupům, procesům, výstupům, přínosům a dopadům. To, co jsme zjistili, bylo šokující: 90 % všech indikátorů měří vstupy (obrázek 3).

 

Obrázek 3: Mapování přibližně 500 inovačních ukazatelů proti různé kategorii logického rámce

Ukazatele vstupu lze sice snadněji měřit, ale bez logické souvislosti s procesem, výstupem, výsledky a konečným dopadem neposkytují města inovace efektivně.

 

3. Menší a rozvíjející se města, kde žije většina lidí, jsou přehlížena

Inovační žebříčky se zaměřují na velká města. Inovační centra, jako je New York, Londýn, Singapur nebo Paříž mají mnohem více než 500 000 obyvatel, nacházejí se ve vyspělých regionech a v žebříčcích se opakovaně umísťují vysoko. Výsledkem je, že světová základna pro městské inovace je založena na výkonu těchto velkých inovačních center.

Přestože jsou tato města pozoruhodná svou velikostí, jsou domovem skromného procenta městských obyvatel světa. V současné době žije většina lidí v menších městech (méně než 500 000 obyvatel; obrázek 4), kde je patrně větší potřeba inovací.

 

Obrázek 4: Globální městská populace (OSN)

 

Menší města se často potýkají s využíváním veřejných prostředků nebo získáváním nových talentů. Jejich malé velikosti však nabízejí větší flexibilitu při rozhodování, což jim umožňuje inovace realizovat rychleji.

Inovační žebříčky se nezabývají inovacemi v rozvojových městech. Do roku 2100 se očekává, že Lagos bude mít téměř 100 milionů obyvatel. V té době se také očekává, že 20 největších měst se bude nacházet pouze v rozvojových regionech, zejména v Africe a Asii (obrázek 5).

 

Obrázek 5: Top 20 měst podle počtu obyvatel v roce 2010 a 2100

Tento radikální posun představuje vážnou otázku: měli bychom používat dnešní velká města jako příklady nejrychleji rostoucích měst na světě?

Závěr:

Nyní musí města více než kdy jindy provádět strategie, přitahovat investice, zapojovat lidi a vytvářet nové politiky pro podporu inovací. Městské inovace jsou životně důležitou složkou pro dosažení a udržení pokroku, zejména proto, že města se musejí připravit na řešení řady stále znepokojivějších globálních problémů.

Namísto zavádění řešení šitých na míru se pro řešení společných výzev musí města dívat za své hranice a sdílet postupy, učit se a co je nejdůležitější spolupracovat s ostatními městy, aby poskytly opravdové inovace.

Inovační žebříčky jsou výchozím bodem pro vedení diskuse o inovacích. Existují však značné mezery, které městům ztěžují rychlé a sebevědomé řízení inovací. Nejednotné definice, chybějící jasný logický proces k dosažení dopadu a absence kontextuálních rozdílů mezi městy nepomáhají vedením měst inovace řídit.

Zvažte nyní znovu: „Jak inovativní je vaše město a jak to poznáte?“. Navzdory našemu městskému životu a stále větší práci na městských inovacích se to teprve učíme.

 

O autorech:

Kate Gasparro je výzkumným pracovníkem National Science Foundation v Centru globálních projektů Stanfordské univerzity. Její výzkum propojuje veřejnou politiku a občanské inženýrství s cílem pomoci úředníkům místní správy zlepšit poskytování infrastruktury ve svých komunitách. Kate provedla přezkumy politik a projektů infrastruktury v Americe a Africe.

Francesco Papa se angažuje v problematice měst a připojil se k UrbanDNA, aby tuto cestu podpořil. Zaměřuje se především na „balíčky“ inteligentních městských řešení, které mají větší šanci na přijetí na větším trhu. Je držitelem 2 magisterských titulů z Imperial London a Exeter. Jeho ambice rostou směrem k inovacím; cílům udržitelného rozvoje, cirkulární ekonomice a společenské angažovanosti.

Graham Colclough je zakládajícím členem UrbanDNA. Je poháněn ambicí podporovat systémovou městskou transformaci s cílem zlepšit a udržet spravedlivější lepší životy pro společnost na celém světě. Rád rychle propojuje kapacity, přesvědčení, nástroje a obchodní modely.

Časopis city:one

Objednejte si doručování našeho časopisu přímo do Vašich rukou

Objednat

Máte chytrý
projekt?

Realizovali jste nebo se podíleli na projektu pro chytrá města? Podělte se s ostatními.

Vložit projekt

Jste odborník na chytrá města?

Umíte pomoct s budováním chytrých měst? Dejte o sobě vědět!

Vytvořit profil

Máte řešení
pro chytrá města?

Ukažte své produkty a služby pro chytrá města.

Vložit řešení