Za pražskou Knihovnou věcí, která sídlí v prostorách studentského kampusu Hybernská, stojí čtyři studenti z různých oborů. Půjčují věci pro různé účely: nářadí, sportovní či outdoorové vybavení, hudební nástroje, hry a další. „Jde o to, aby všechny věci měly potenciál výpůjčky na týden,“ říká Rebeka a Tom ji doplňuje: „Nepřijímáme lampičky ani rychlovarný konvice. Nebo klec na ptáky nám někdo nabízel. To si jednou koupíš a pak to máš. Lidi to rychle pochopili a nenosí nám zbytečné věci.“
Krok 1: Bez lidí to nepůjde
Úplně na začátku proběhla schůzka ve studentském kampusu Hybernská. Ten otevřel před rokem v rozlehlém vnitrobloku v centru Prahy – právě za účelem studentských aktivit. Knihovna věcí se do nově vznikajícího kampusu dostala náhodou: jedna ze zakládajících studentek se osobně znala s Coll Coll architekty, kteří navrhovali úpravy nevyužívaného prostoru. „Přizvali nás k první schůzce, kde byli zástupci kampusu a ti nám řekli: trvalo nám rok a půl tento prostor získat – a vy, studenti, jste tu proto, abyste ho oživili,“ popisuje Tom.
Knihovnu vybavovali s pomocí lidí, které se jim podařilo oslovit. „Na začátku jsme si řekli, jsme do toho nadšený, máme čas a chceme věnovat veškeré úsilí, abychom otevřeli. To ale nejde bez lidí. Takže jsme jim řekli: potřebujeme vás, abyste nám darovali předměty, abyste se o knihovnu zajímali,“ vypráví Tom.
Krok 2: Čas na hledání partnerů
Když Knihovna věcí zahajovala provoz, na slavnostní otevření přišlo dvě stě lidí. „Měli jsme tu muzikanty, prodávali jsme burgry a plátěný tašky – a lidi nám nosili věci.“ Nejen jednotlivci; brzy se začaly přidávat firmy. Na slavnostní otevření přišel člověk, který vyrábí přenosné vodní dýmky a jednu do Knihovny věcí daroval. Následovala slack lajna, popruh na trénink rovnováhy pro moderní provazochodce, nebo krosna od české outdoorové firmy. „Díky knihovně věcí získají lidi zkušenost s předměty, ke kterým třeba nikdy neměli přístup,“ říká Rebeka.
A právě to je lákavé i pro firmy: Knihovna věcí vlastně slouží jako showroom vybraných předmětů. „Některé firmy jsou si toho vědomy. A tím, že nám nějakou věc darujou, dostanou lidi možnost si ji vyzkoušet a zjistit, jestli by si ji nakonec nechtěli sami koupit. Když si ji půjčíš, zjistíš, že funguje dobře, a když si chceš pořídit vlastní, koupíš si tuhle, protože tě nezklamala,“ vysvětluje Tom tento princip. „Snažíme se spolupracovat s firmami, který to dělaj dobře. Pokud jsou dvě firmy, co vyrábí slacklajny v Čechách, jedna je vyrábí v Číně a jedna v Čechách, tak oslovíme tu českou,“ doplňuje ho Rebeka.
Krok 3: Dejte do toho něco navíc
V pražské Knihovně věcí mají třeba houpací síť, digitální i analogový fotoaparát, běžky, kytaru, klávesy a celou řadu různého nářadí. Kromě sdílení předmětů nabízí také sdílení zkušeností, základy praxe v rukodělných, řemeslných a kreativních činnostech. „Nechceme mít jen skladiště věcí. Chceme vytvořit místo, kde se lidi potkávají, založit depozit předmětů, které se dají prakticky použít. A tak máme v plánu workshopy, kde se lidi můžou naučit něco, co si ještě nezkusili. Taky tím chceme trochu upozornit na to, že řemesla pomalu zanikají,“ říká Tom. V létě byl nejoblíbenější kurs vyrábění barefootových sandálů; nejvíc se půjčovaly stany.
Na podzim a zimu jsou pro změnu v plánu kurzy a workshopy. Kampus Hybernská získal od města skrz Pražské služby grant na veřejnou cirkulární dílnu. „Chceme od Pražských služeb sbírat starý věci a recyklovat je, používat je znova, opravovat nábytek a tak. Znamená to další prostor, kde bude ještě víc nářadí. Nebudeme ho půjčovat domů, ale vznikne prostor pro workshopy. Tam už se můžou dělat fundovanější věci, třeba svařovat nebo něco brousit,“ prozrazuje Tom. Plánují také speciální stolek, kam se bude odkládat spotřební materiál. Drobnosti, které se tolik nepůjčují, takže si je lidé mohou vzít domů. Třeba mikrofon k počítači, hmoždinky, vrtáky nebo dobíječka na baterky.
Krok 4: S radostí šířit know-how
Knihovna věcí je celosvětový trend, podobných už jsou po světě desítky a vznikají další. Protože základní myšlenkou je sdílení, celé hnutí je založeno na komunitě podobně smýšlejících lidí. Ti spolu sdílejí tipy a rady, jak s knihovnou začít. „Nějaký dvě holky z Brna nám napsaly, že by chtěly knihovnu otevřít tam a ptaly se nás na inspiraci a pomoc. Všímáme si, že se ten trend šíří i v menších městech, ale zatím tam nejsou lidi, který by to rozjeli. Možná nevědí jak,“ říká Rebeka.
Kromě podobných institucí se ti, kteří o knihovnu věcí stojí, mohou inspirovat třeba na facebooku. Ve skupině Tool Libraries & Libraries of Things lidé řeší praktické problémy s provozem a možným fungováním knihovny napříč kontinenty. Na jiné stránce zase radí, s čím a jak začít, aby vaše knihovna byla úspěšná. „Zároveň ale vidím problém v tom, že každá země se trochu liší v legislativě. Nikdo ti neporadí, jak založit neziskovku v Čechách. Furt zůstává spousta věcí, který musíš řešit sám,“ varuje Tom a dodává: „My bychom si přáli, aby knihoven vzniklo v Čechách víc. A protože jsme prošli celým procesem, tak máme trochu ponětí, co a jak. A lidi se na nás mohou s čímkoli obrátit.“ A to je ideál: nejlepší knihovny věcí totiž nejen nabídnou místo, kde si můžete půjčit věci, ale hlavně vytváří prostor pro budování komunity.
Tom, zakladatel a manažer Knihovny věcí, idea maker a vizionář, student DAMU, ilustrátor
Rebeka, v Knihovně se stará o komunikaci a koordinaci workshopů, studentka ICARD (tropické zemědělství), pracuje v Člověku v tísni
V nejužším týmu jsou další tři lidé a několik externistů. Všichni pracují nebo studují. O Knihovnu se starají ve svém volném čase.