Ekonomika sdílení

je novým společenským trendem, kterým obyvatelé a různé organizace reagují na sociální problémy primárně způsobené velkými nadnárodními subjekty a rozpínajícím se materialismem.

city:one 18.2.2017 09:00 Ekonomika sdílení

Důvodem, proč o ní píšeme, je existence již prověřených a stále přibývajících organizací a systémů, jež umožňují sdílet nabytý majetek se sousedy a potřebnými, a tím na jedné straně snižovat potřebu konzumovat, na druhé straně přirozeně a mnohdy nenákladně řešit potřeby lidí. Tento trend je ve vyspělejších státech na významném vzestupu, u nás teprve na začátku. Vedení měst má velkou příležitost inspirovat se vyzkoušenými modely organizace a správy a adresně podporovat aktivity, které jejich obyvatelům opravdu pomohou. Následující text pochází z prostředí Spojeného království, které nám ukazuje vývoj společnosti, jenž u nás teprve zapouští kořeny. Nicméně i u nás lze nalézt podobné služby a portály, které nabízejí možnost svůj majetek sdílet, zaplatit zlomek ceny za starší výrobky apod.

Definice vlastnictví se mění. Mnohem méně se zajímáme o vlastnění věcí a hromadění bohatství prostřednictvím dlouhodobých investic a v době ekonomického útlumu jsme nedostatkem finančních prostředků a pracovních příležitostí motivováni ke změně. Proto stále více hledáme věci, které neznamenají velkou finanční nebo časovou investici; takové věci nalézáme na různých slevových portálech a v second handech. Stále více konzumujeme produkty a služby prostřednictvím pronájmu, sdílením s jinými zájemci či předplatným. Být „společensky připojen“ už neznamená jen znát hodně lidí, se kterými se podělím o své novinky; v současné době se jedná spíše o to znát hodně lidí, se kterými se podělím o své věci, a to buď zdarma, nebo za zlomek tržní ceny. Celý koncept se tak opírá o spolupráci při konzumaci, tzv. kolaborativní spotřebě.

V červnu 2013 časopis The Economist prohlásil, že tato „zakázková“ spotřeba je stále v procesu vývoje; podtrhuje to fakt, že nový model láká i „velké kluky“, jakými jsou výrobci, regulátoři trhu a poskytovatelé pojištění, kteří při hledání vhodného obchodního modelu, jenž je výhodný především pro ně samé, docházejí k modelům, které nikam nevedou. Kolaborativní spotřeba roste od trendu pro mladé a občany měst k životaschopné alternativě vhodné pro každého. Od pronájmu filmu online (například systém Netflix) k pronájmu gauče od cizího člověka (např. systém CouchSurfing) mění ekonomika sdílení způsob, jakým se chováme, konzumujeme, hledáme nové možnosti a rozhodujeme se o závazcích . Tento jev se netýká jen získání přístupu k novým vozům a nejnovějším filmům, jedná se také o vytvoření nového modelu obchodování jednotlivců, vytvoření smysluplných obchodních vztahů a vytvoření pocitu důvěry mezi zapojenými aktéry.

Nová ekonomika sdílení představuje pro nás spotřebitele neomezené možnosti redukovat naše utrácení. Přináší tak řadu velkých výzev pro podniky, protože konfrontuje tradiční pojetí vytváření poptávky spotřebitelů po nákupu. Firmy budou muset přehodnotit své distribuční modely, které povzbudí sdílené vlastnictví, jakož i produktové řady, které budou podporovat multi-uživatelské životní cykly výrobku. To česky v důsledku znamená, že ekonomika sdílení přinese tlak na kvalitu a vyšší životnost výrobků, například elektrospotřebičů, jež budou určeny pro více uživatelů. Většina současných obchodních modelů je zaměřena na jednotlivé uživatele a nezdá se, že by se mělo něco změnit. Výrobci nevyrábějí doposud své výrobky pro organizované skupiny uživatelů, kteří jejich výrobek sdílí, na druhé straně organizované skupiny neřeší, jak je výrobek navržen, ale jak jej mohou sdílet. Jak lze tyto dvě nepropojené tendence spojit? Jen udržitelnými obchodními modely. Jejich příklady uvádíme v následujících článcích této rubriky.

Nemusíme mít aktuálně všechny odpovědi, jak bude tento trend fungovat, ale je potřeba o tomto fenoménu vědět a využít jej ku prospěchu svého města. V tomto ohledu se hovoří o tzv. „zelené ekonomice“, tedy ekonomickém modelu, který nezatěžuje městskou kasu a má blahodárný dopad na řešení problémů především v sociální oblasti. Tato praxe podporuje sociální udržitelnost tím, že vytvoří společenství lidí, kteří se chtějí podělit o to, co vlastní, s podporou a důvěrou mezi aktéry. Vytváří se tak činorodé a samostatné organizace – komunity, které vědí, co chtějí, a aktivně získávají finanční i jiné prostředky k realizaci svých cílů. Tento koncept také podporuje udržitelnost životního prostředí tím, že používané výrobky fungují déle, nevyhazují se, ale opravují, čímž se snižuje množství elektronického odpadu. Jsme na pokraji nových ekonomických a společenských vztahů, které budou mít dopad na naše životy, ať už chceme, či nechceme. Otázkou zůstává, jak na ně budeme připraveni, jak se zapojíme a jak naše město bude ochotné a pružné k možné všestranně výhodné spolupráci.

Časopis city:one

Objednejte si doručování našeho časopisu prímo do Vašich rukou

Objednat

Máte chytrý
projekt?

Realizovali jste nebo se podíleli na projektu pro chytrá města? Podělte se s ostatními.

Vložit projekt

Jste odborník na chytrá města?

Umíte pomoct s budováním chytrých měst? Dejte o sobě vědět!

Vytvořit profil

Máte řešení
pro chytrá města?

Ukažte své produkty a služby pro chytrá města.

Vložit řešení