city:one 14.9.2017 17:46 Tereza Škoulová, redaktorka City:One Veřejný prostor Komunitní projekty Zapojování veřejnosti

„Proč chcete dělat kulturu venku, když máte kulturáky?“ Protože chceme Zažít město jinak!

Zažít město jinak je sousedská slavnost, která letos už podvanácté proběhne po celé České republice. Na jeden den v roce se silnice uzavřou proudům aut a naopak se otevřou občanským, kulturním a komunitním aktivitám. Dvaadvacet českých měst se tak přidá k Evropskému týdnu mobility, který letos začíná 16. září a vrcholí 22. září Dnem bez aut. Akci organizuje spolek Auto*Mat, který se dlouhodobě zasazuje o zdravější a přátelštější města.

Akce Zažít město jinak vznikla před dvanácti lety – poté, co se město Praha přidalo k iniciativě Evropský týden mobility a zveřejnilo výzvu ohledně programové náplně. „Město chtělo program a za to nabídlo finanční a propagační pomoc. Tehdy na tom pracovala parta kolem Oživení a Motus plus další kamarádi a vymysleli, že na víkend zaberou Smetanovo nábřeží. Bez toho, aby za tím stálo město, by se to asi vůbec nepovedlo,“ vypráví Jakub Holzer z iniciativy Auto*Mat.

Dnes je Zažít město jinak nezávislá aktivita a za dvanáct let svého trvání se docela rozrostla: jen v Praze se slavnost bude konat na zhruba osmdesáti různých místech napříč městem. A přidají se další dvě desítky měst po celé České republice. Tématem letošního ročníku pouliční slavnosti jsou Příběhy z naší čtvrti – a je na každém, zda a jak téma zpracuje. Chtěli jsme, aby města či městské části zapojily různé skupiny obyvatel. Senioři mohou sdílet vzpomínky na svou čtvrť, vyprávět o nich nebo třeba přinést staré fotografie. Jinak zase město vnímají expati. Proběhne několik prohlídek s bezdomovci, o čtvrti budou recitovat slam poetristi, proběhne výstava Kampa očima dětí... smyslem je, aby lidi místo, kde žijou, poznali v novém světle,“ vysvětluje letošní motivaci Anna Kociánová.

Liší se i to, jak k pořádání akce přistupují v Praze a v dalších městech. Zatímco pražský happening s mnoha kulturními produkcemi připomíná festival, ostatní města pojala oslavu více jako sousedská setkání. V menších městech je to skutečně spíš sousedská slavnost; většina měst má komorní, neprofesionální atmosféru,“ myslí si Bára Hudečková, která komunikuje právě s místními spolky. „A o to nám šlo!“ dodává Anna. Smyslem je především poznávat lokality poblíž bydliště a utužovat sousedské vztahy. Naším cílem není získávat víc a víc lokalit, ale naučit města, aby zábory pořádala sama – a aby to nebylo jen jeden den v roce, ale aby oživení probíhalo po celý rok.

Naplnit tuto ideu se daří, existuje celá řada městských spolků, které začínaly na Zažít město jinak, ale nyní už fungují jako autonomní iniciativy s vlastním programem. Příkladem je třeba zájmové sdružení občanů Pro Břevnov, které od roku 2013 aktivně ovlivňuje dění ve čtvrti, nebo pouliční festival Braník sobě. „Ale funguje to i naopak,“ dodává Anna. „Třeba v Ostravě pořádají Zažít město jinak lidé kolem kulturního centra Cooltour, v Hradci Králové zase Zaber Hradec, což je fajn, protože mají produkční zkušenosti a kontakty.“

Daří se měnit také přístup měst, která byla zpočátku opatrná vůči aktivitám omezujícím dopravu. Netvrdíme, že to je akce, která nemůže nikoho naštvat, ale myslíme si, že když člověk zažije, jak spolu lidi v ulici fungujou, musí to na něj zapůsobit,“ říká koordinátor Martin Šotola. Třeba dopravní odbory fungují ve svém zažitém přístupu, který akce tohoto typu narušují a jen pomalu si na ně zvykají. Ale některým městským částem se naše aktivity líbí a kromě dalších forem podpory se nám snaží usnadnit právě administrativu záboru,“ dodává a pokračuje: „Spolupráce s magistrátem s výhledem do budoucna je dobře nastavená, podporují nás finančně i mediálně. A pak máme skvělé zkušenosti s Prahou 4, 7 a 8. Na sedmičce se snaží oživovat veřejná prostranství nejen v rámci Zažít město jinak, jsou tam vůči podobným aktivitám hodně otevření,“ pochvaluje si Martin. Ve spolupráci s Prahou 7 také vznikl manuál záboru veřejného prostranství, který má všem zájemcům o podobnou akci pomoci.

Na úrovni městských částí probíhají i drobné legislativní změny, které mají organizaci podobných akcí zjednodušit. Jedná se především o zmírnění či odpuštění regulačního poplatku či poplatku za zábor, který může dosahovat až desítek tisíc korun – což je u nekomerčních akcí poměrně vysoká částka. „Snažíme se s radnicemi vyjednávat, aby si poupravily obecně závaznou vyhlášku, která tyto aktivity reguluje. Některé městské části poplatek odpouštějí akcím, na které přispívá město – byť symbolickou korunou. Bylo by fajn, kdyby to platilo pro celou Prahu,“ říká Martin. „Vůbec by pomohlo, kdyby se vyhláška sjednotila. Samotný zákon má stránku a modifikace jednotlivých městských částí dalších třicet stran, což je dost nepřehledné. Kdyby se to zjednodušilo, mohlo by to pomoct,“ doplňuje Martin.

 

Máte chytrý produkt nebo službu?

Máte produkt nebo službu, který pomůže budovat nebo spravovat chytrá města?

Vložit produkt do City:One