Ze své podstaty je dokument nástrojem aktivní dopravní politiky, která má snahu dopravu měnit ve prospěch udržitelných způsobů dopravy. Příklad úrovně podrobnosti můžeme vzít z oblasti cyklistické dopravy. Pokud město nedisponuje generelem cyklistické dopravy nebo jej nepořizuje v rámci SUMP, nemůže očekávat, že SUMP generel nahradí a navrhne podrobné řešení cyklistické dopravy v jeho podrobnosti. SUMP ze své strategické polohy nemůže řešit konkrétní uliční prostor a podobu dopravního opatření (např. zda v ulici bude cyklopruh nebo cyklostezka). Zjednodušeně lze tvrdit, že úroveň podrobnosti SUMP končí v ulici. Konkrétně např. zda opatření ve prospěch cyklistů (bez jeho specifikace, zda se jedná o cyklopruh, cyklostezku nebo jiné) bude v té nebo jiné ulici. Jakákoliv vyšší úroveň podrobnosti patří jiným dokumentům.
Důvody měst k pořízení SUMP/SUMF
Většina měst zpracovává SUMP, aby mohla čerpat dotační prostředky na dopravní opatření z EU, konkrétně z OP Doprava a IROP. Zajištění nutného minima potřebného k přístupu k financím EU tak často převažuje nad vyšším smyslem dokumentu a procesem jeho pořízení. Dalším důvodem je možnost získání finanční podpory na jeho pořízení, zejména z dotačních programů MŽP a MPSV. Některá města tak financovala celý SUMP z vnějších zdrojů, což mohlo přispět k degradaci myšlenky SUMP a snížit požadavky na jeho kvalitu. Setkali jsme se i s případem, kdy město chtělo pořídit hlavně dopravní model a SUMP požadovalo právě proto, aby se v rámci něho model pořídil.
Kvalita zadávací dokumentace
Kvalita zadávací dokumentace má zásadní vliv na kvalitu výsledného SUMP/SUMF. Města zpravidla vytváří zadávací dokumentaci svépomocí s tím, že se inspirují ze zadávacích dokumentací jiných měst, dostupných na internetu. Tím se kopírují některé chyby, které ve výsledku mohou snižovat kvalitu výsledné zadávací dokumentace. Uveďme si příklady některých z nich:
Hodnotící kritéria
Výběr dodavatele na základě nejnižší nabídnuté ceny je nejrozšířenější způsob hodnocení dodavatelů a z právního hlediska zřejmě nejsnáze obhajitelný. V omezené míře města vypisují soutěže tak, že hodnocení je složeno z ceny a návrhu termínu dokončení, případně ceny a kvality (tj. návrhu metodiky řešení). Rozhodně nedoporučujeme používat návrh termínu dokončení jako jedno z hodnotících kritérií. K dosažení kvalitního SUMP je nutné mj. jeho kvalitní projednání, které je časově náročné a nelze jej příliš urychlit. Město by si předem mělo ověřit, jaký čas je potřebný ke zpracování dokumentu a do výzvy tento termín uvést. Metodika řešení jako hodnotící kritérium kvality je možná, vyžaduje však nastavit hodnocení tak, aby bylo objektivní a právně obhajitelné. Je nám znám případ města, kterému byla vyměřena pokuta ze strany ÚOHS, protože nedostatečně odůvodnilo výběr zpracovatele v soutěži, kde metodika byla jedním z hodnotících kritérií. V případě, kdy je zcela jednoznačně a detailně rozepsána technická specifikace díla a zároveň nastaveny kvalifikační předpoklady tak, aby je splnili jen kvalitní a zkušení uchazeči, je možná stanovit nejnižší cenu jako jediné kritérium. S ohledem na stávající praxi však nelze množství referencí či jejich finanční výši nějak spojovat s kvalitou či zkušeností uchazeče, proto i toto kritérium nebývá šťastné.
Různá míra podrobnosti
Technická specifikace mnohdy nedrží jednu úroveň podrobnosti, zejména co se týče zajištění vstupů pro analytickou fázi SUMP. Někdy jsou požadované činnosti popsány do detailu, který je pod podrobnost strategického dokumentu, v jiných oblastech chybí např. jakékoliv upřesnění dílčího výstupu.
Nekonkrétní specifikace
Pokud požadavky na SUMP/SUMF a jeho jednotlivé analýzy nejsou dostatečně specifikovány, město tím dává najevo, že neví, co od dokumentu, nebo jeho dílčích vstupů, čekat a rozhodnutí tak přechází na zpracovatele. V kombinaci se soutěžením na nejnižší cenu vzniká riziko, že zpracovatel přizpůsobí řešení projektu svým potřebám, znalostem a omezenému rozpočtu. Setkali jsme se s případem, kdy v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že zpracovatel provede sčítání cyklistické dopravy na vhodně zvolených místech. Taková specifikace sama o sobě samozřejmě nestačí, je nutné detailně popsat, jak má průzkum probíhat – kolik sčítacích míst bude předmětem průzkumu, zda se bude jednat o křižovatky nebo úseková sčítání, v jaké dny a jaké hodiny bude sčítáno, zda se budou sledovat i další údaje o dopravním chování atd. V případě, že město požaduje cokoliv posoudit, je nutné uvést na základě jakých dat, vůči jakým kritériím a v jakém rozsahu bude posouzení provedeno. Pokud toto není výslovně požadováno a formulováno v zadávací dokumentaci, těžko může později donutit zpracovatele k činnostem a výstupům, se kterými při podávání nabídky nepočítal.
Předjímání
Pokud je v zadání SUMP uvedeno, že předmětem řešení bude mj. posouzení určitého uvažovaného opatření (např. nové dopravní spojení, prodloužení linky MHD atd.), může to vést k pochybnostem, zda zpracovatel nebude v průběhu zpracování dokumentu tlačen k tomu, aby výsledný plán obhájil/zamítl toto již dříve navržené řešení. Navržená opatření by měla vyplynout až z přípravy samotného dokumentu, resp. z jeho analytické části a objektivního posouzení variant.
Harmonogram
Proces zpracování kvalitního SUMP vyžaduje dostatek času. V Drážďanech trval celý proces přípravy, tvorby a projednání SUMP až do jeho schválení 5 let. V případě omezeného času rozhodně nelze redukovat komunikační (participační a marketingové) aktivity projektu, protože právě ty jsou hlavní charakteristikou celého procesu SUMP. Dále je třeba vhodně plánovat rozložení jednotlivých činností, např. dopravních průzkumů, v čase. Zadávací dokumentace na SUMP nejmenovaného města měla velmi napjatý harmonogram, celé řešení SUMP vč. analytické části bylo naplánováno na 1,5 roku (což je nereálně krátká doba) a např. sčítání cyklistické dopravy podle harmonogramu vycházelo na únor/březen, což jsou měsíce pro tento průzkum krajně nevhodné.
Specifikace a využitelnost existujících podkladů
Města v zadávacích dokumentacích uvádí výčet podkladů a průzkumů, která mají k dispozici a zpracovatel je může (zejména v analytické části) využít. Zpracovatel je tedy nepořizuje v rámci zakázky SUMP. Setkali jsme se s tím, že ne všechny podklady uváděné v zadávacích dokumentacích jsou v potřebné kvalitě, podrobnosti, rozsahu a využitelnosti pro SUMP, příp. město neví, jakými podklady disponuje. Nejmenované město např. v zadávací dokumentaci uvedlo, že má k dispozici multimodální dopravní model, až v průběhu řešení zakázky vyšlo najevo, že se jedná o 2 modely unimodální.
V případech, kdy technická specifikace díla není kvalitně zpracovaná, města velmi pravděpodobně nezískají kvalitní výstup. Dostanou výsledek, který (snad) odpovídá vysoutěžené ceně, ale který zároveň nemusí odpovídat potřebám města. Vznikne dokument podle představ zpracovatele, nikoliv města jako zadavatele. Související otázkou samozřejmě je, zda všechna města, která tento dokument zpracovávají, vědí, co od dokumentu chtějí, a mají jasnou představu, jak má jejich SUMP vypadat.
Zpracování SUMP/SUMF
Zadávací dokumentace SUMP je úvodním předpokladem pro dosažení kvalitního výsledku. Sama o sobě však nezaručí, že dílo bude kvalitní, pokud není v průběhu zpracování vyžadována kvalita ve všech dílčích krocích. Možností, kde může dojít k úmyslnému či neúmyslnému snížení kvality, je mnoho a není cílem tohoto článku je všechny identifikovat. Uvedeme však vybrané příklady.
Na tvorbě SUMP se zpravidla kromě hlavního dodavatele podílí i subdodavatelé (např. pro sběr dat při dopravních průzkumech, agentura pro šetření v domácnostech jako součást tvorby průzkumu dopravního chování, agentura na komunikační část projektu apod.). Město by mělo již před zahájením prací definovat, jak bude kontrola kvality výstupů zpracovatele i jeho subdodavatelů probíhat a zda kontrolu kvality zvládne vlastními silami, nebo bude potřebovat externí odbornou pomoc. Kontrolu kvality doporučujeme nepodceňovat a v případě pochybností ji svěřit externím odborníkům (zde se nabízí analogie se stavebním dozorem investora). Byli jsme svědky případu, kdy zhotovitel nabídkou nejnižší ceny získal zakázku, jejíž součástí bylo provedení průzkumu dopravního chování šetřením v domácnostech. To bylo kvalitně a podrobně popsáno v zadávací dokumentaci. Zhotovitel přesto přesvědčil město o jiném způsobu získání dat o dopravním chování, který pro něho byl výhodnější, rychlejší a levnější. Město mělo pocit, že získalo, co požadovalo, protože zpracovatel dodal požadovaný dílčí výstup, ten byl ovšem založen na nekvalitních vstupních datech.
Komunikační aktivity projektu (participace + marketing)
Městská mobilita je téma, které se dotýká každého obyvatele nebo návštěvníka města. Velká část veřejnosti má pocit, že zná řešení současných problémů a chce se k ní proto vyjádřit. Cílem komunikačních aktivit je veřejnost zjednodušeně řečeno aktivovat, získat její znalosti a umožnit jí plán spoluvytvořit. Komunikační aktivity mají za cíl přípravu SUMP zviditelnit a udělat z něho atraktivní téma, o kterém bude zájem diskutovat. Zviditelnění plánu by měly zajistit cílené marketingové kampaně. Zapojení veřejnosti a stakeholderů do procesu tvorby SUMP probíhá prostřednictvím participačních aktivit. Obě uvedené aktivity jsou odbornou záležitostí, kterou města, pokud nejsou velmi zkušená v tomto oboru, obtížně zvládnou sama bez pomoci specializovaných agentur. Velmi doporučujeme tyto činnosti řešit ve spolupráci s odborníky na toto téma, a to již od přípravy zadávací dokumentace. O důležitosti komunikačních aktivit vypovídá i fakt, že v západních zemích, které mají se SUMPy dlouholeté zkušenosti, tvoří dominantní položku při pořizování SUMP právě náklady na komunikaci. V Česku zatím z důvodu absence dat, která je nutno v rámci SUMP doplnit, dominuje analytická fáze. V budoucnu lze i u nás očekávat výrazný nárůst podílu nákladů na komunikaci dokumentu s tím, jak města budou data využitelná pro SUMP sbírat průběžně a náklady na tento sběr a zpracování nebudou zahrnuty do ceny SUMP.
Zapojení politiků a jejich vliv
Plán městské mobility by měl mít na městě svého politika – vizionáře, který bude jeho tváří po celou dobu přípravy, zpracování a naplňování. Tento politik by měl být přesvědčen o tom, že SUMP má smysl, věřit jeho myšlence a vyžadovat její naplňování ve všech fázích zpracování od ostatních. Pokud je SUMP kvalitně připraven od zadávací dokumentace, přes sběr dat, jejich analýzu, návrh a schválení, a všechny tyto fáze jsou důkladně a kvalitně komunikovány s veřejností, zpravidla tento politik na SUMP získá politické body. Politik se musí v problematice městské mobility orientovat, musí umět veřejnost přesvědčit i o tom, čím bude zavedení zdánlivě nepopulárních opatření pro obyvatele města přínosné.
Jak bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, plán mobility je v řadě měst zpracováván pouze pro získání prostředků na investice do dopravy z evropských zdrojů, příp. proto, že na jeho pořízení je možno získat dotaci. Ústřední myšlenka SUMP – zlepšení mobility a kvality života obyvatel města, je úmyslně či neúmyslně upozaděna. Je to z části proto, že mnozí politici či úředníci zodpovědní za SUMP této myšlence příliš nevěří, nebo minimálně nevěří tomu, že právě jejich město může tohoto zlepšení dosáhnout. Nebo je to proto, že SUMP je považován za nepopulární téma, protože zpravidla navrhuje jistá omezení v individuální automobilové dopravě. A tak to opravdu je. SUMP skutečně podporuje ostatní druhy dopravy a snaží se nastavit limity individuální automobilové dopravě (opět velmi zjednodušeně řečeno). Obava z otevírání a diskutování tohoto tématu s veřejností je velká a sama o sobě může být příčinou, proč SUMP zatím není mezi politiky příliš populární téma. A to přesto, že již dnes má mnoho českých měst ve svých obecných strategických plánech jednoznačně formulovanou podporu dopravní udržitelnosti. Ta ale nestačí. Našim městům chybějí jasné politicky stanovené měřitelné cíle, viz příklad z Curychu. Pro ty je však potřeba politická odvaha, tu naši politici teprve sbírají!