Šmrdlat si ze zbytků látek a oživovat prostor: Ateliér Ženy

V Hradci Králové žije 93 tisíc obyvatel a funguje zde řada neziskových spolků a iniciativ: šicí dílna Popošijem v co-workingovém prostoru Liána, obecně prospěšná společnost ProstorPro, sousedská setkání Zaber Hradec nebo kulturní oživení města Open Air Program. Se všemi zmíněnými institucemi se znají holky z Ateliéru Ženy, které už osm let pořádají tvůrčí workshopy. Pro koho to dělají? Co je k tomu zapotřebí? A na čem vybouchl guerrilla gardening?

city:one 31.1.2018 12:16 Tereza Škoulová, redaktorka City:One Komunitní projekty Veřejný prostor Kreativní průmysl

Před osmi lety se sešlo pět kamarádek, které rády tvořily a řekly si, že by bylo fajn umožnit lidem, aby se zrelaxovali tvorbou. Kromě Majky Liškové, která Ateliér udržuje při životě dodnes, byla zakládající členkou třeba Katka Bramborová, která dnes vede zmíněnou šicí dílnu Popošijem. „Katka tam dělá workshopy šití pro začátečníky, ta dílna je fakt dobře vybavená, je tam velkej stůl na stříhání a  samozřejmě šicí stroje, který mohou lidé používat,“ vyjmenovává Majka. Pak je tu od začátku Dáša, skvělá ilustrátorka, která vytváří krásný šitý věci s potisky. Mellory zase maluje a dělá grafiku a Terka šije svoje značkový spodní prádlo a oblečení pod značkou Terra Incognita.“

Do poslední nitky

Ve své tvorbě používají recyklovatelné materiály: zbytky a odstřižky z šití nebo nalezené věci a materiály. „Náš úplně první workshop byl pro komunitní organizaci ProstorPro, jmenoval se Lesní punk. Zkombinovaly jsme přírodní materiály s různými plasty a překvapilo nás, jak se to ujalo,“ vzpomíná Majka Lišková z Ateliéru Ženy. Tam také vznikl název ženského spolku, geniálně jednoduchý a výstižný. „My jsme vlastně hodně myslely na ženy, hlavně na mámy, které doma s dětmi celý den něco plácají z modelíny, aniž by přitom měly čas tvořit něco pro sebe,“ říká Majka.

Tradice aplikovaná na současnost

Scházení se nad zájmovou činností posiluje komunitu a přátelské vazby mezi lidmi. Nejen mezi ženami. „Mívali jsme večírky, kdy jsme si uvařili kafe, nebo jsme pili víno a přitom jsme něco šmrdlali ze zbytků látek, provázků, papíru a třeba i netradičních materiálů... a časem nás začali oslovovat lidi o workshopy,“ vypráví Majka o začátcích Ateliéru. Jedním z úspěšných workshopů bylo třeba paličkování se zkušenou paličkářkou: „Paní Světlana! Je to největší odbornice v Evropě na tzv. vláčkovou techniku paličkování, byla designérkou vamberecký krajky a pak učila krajkářky v Itálii. Její přístup je shodný s naším: používá původní techniky, ale pracuje se soudobými materiály a tvoří hodně intuitivně,“ vysvětluje Majka. Tradičními „technikami“ se rozumí třeba také (udržitelné!) štupování, šití, vyšívání, konal se také třeba workshop šití sešitů apod.


 

Naučit lidi aktivně relaxovat

Pozvali je třeba do nedaleké České Skalice na Dny ve vile Čerych nebo na festival proti rasismu MAY DAY, účastnily se akce Fotbal proti rasismu v Jihlavě – všude poznaly nové lidi, se kterými se spřátelily a díky kterým se podařilo šířit myšlenku recyklační tvorby dál. „Oslovují nás lidi z jiných měst, abychom přijely, mají zájem se o našich aktivitách bavit, protože chtějí dělat něco podobnýho u sebe. Lidi mají potřebu nějak aktivně relaxovat,“ komentuje situaci Majka.

Kromě tvůrčích workshopů se Ženy chvíli věnovaly guerrilla gardeningu, čemuž se dnes Majka směje: „V Hradci je spousta parků, takže jsme zkrachovaly na tom, že jsme nenašly dost míst, kde by oživení bylo opravdu potřeba a kde by se rostliny ujalyšlo nám o to oživit prostor, kde parky nejsou, ale takových míst je minimum. Ale třeba u hasičský zbrojnice jsme ještě po roce našly zbytky po našich fazolích.“

V souladu s myšlenkou udržitelnosti pořádaly oblíbené bazary s oblečením nazvané Šmelitex. „Dřív jsme je dělaly častěji, ale během posledních tří let přibyli další lidé a místa, kde probíhají, takže frekvence se snížila. Je to i organizačně náročný: najít místo, lidi...“ říká Majka a přidává radu, jak na to: „Šmelitex začal jako výběr našich šatníků, na větší blešáky jsme přizvaly další známý lidi: kdo přišel, tomu jsme věci prodaly, část výtěžku šla na dobročinný účely a na provozní náklady, jako tašky apod.“

Nestačí jen šlapat do Facebooku

Lidé se o jejich fungování – stejně jako my – dozvídají přes Facebook. „Jeden čas jsme do toho docela šlapaly, ale pak taky fungujou přátelský kontakty, který jsme si udělaly právě i díky našim workshopům. Na začátku bylo na Ateliér víc času, z tý doby máme sbírku DIY plakátů na naše akce a Dáša, která dělá nádherný linoryty, nám dělala nějaký vizuály právě na Facebook, prozrazuje Majka k propagaci. Poslední dobou Ateliér Ženy odpočívá. „Jsme ve fázi, kdy se tři z nás čtyř musí začít živit a rozjíždějí vlastní projekty, takže si dáváme pauzičku. Já budu zachovávat značku a v případě, že bude nějaká zajímavá příležitost, ráda se zapojím.“ Záměrem bylo od počátku dělat workshopy s minimálními náklady; když se vrátily nějaké peníze, daly se zpět do materiálu. „Nikdo z nás neměl ambici dělat to na plnej úvazek, protože všechny máme svoji práci a tohle je volnočasová věc, která dělá radost lidem okolo. Naším cílem je, abys byla zrelaxovaná a odnesla si domů něco zajímavýho. Abys prostě odcházela s pocitem, že jsi smysluplně strávila odpoledne.“

Majka Lišková: Studuje marketingovou komunikaci ve Zlíně a pracuje jako PR v Bio Central v Hradci Králové. „Jako kdo jsem? Myslím, že jsem docela negativista a realista. Ale taky dokážu podchytit něčí schopnosti a možnosti a nějak ho nakopnout. To mi jde.“

Časopis city:one

Objednejte si doručování našeho časopisu prímo do Vašich rukou

Objednat

Máte chytrý
projekt?

Realizovali jste nebo se podíleli na projektu pro chytrá města? Podělte se s ostatními.

Vložit projekt

Jste odborník na chytrá města?

Umíte pomoct s budováním chytrých měst? Dejte o sobě vědět!

Vytvořit profil

Máte řešení
pro chytrá města?

Ukažte své produkty a služby pro chytrá města.

Vložit řešení