Smart Cities v roce 2020

**David Correa,** výzkumný pracovník  Ústavu počítačového designu: Nejsem si jistý, čeho bude dosaženo v příštích 5 letech, ale zdá se, že roste zájem o změnu statutu quo. Velmi to závisí na předvídavosti a flexibilitě vedení města, jeho ochotě přijmout na určitou míru rizika, a toleranci veřejnosti k „testování“ nových nápadů. **Hledání správného řešení může přinášet i dílčí neúspěchy, což je dle mého názoru stále mnohem lepší než pokračovat v dělání věcí, o kterých víme, že nefungují.** **Alar Vork,** CEO Cityntel: Jsme stále dost na počátku vývoje inteligentního města, ale vidím, že bude docházet k mnohem vyšší integraci různých systémů ve městě. V současné době existuje příliš mnoho roztříštěných řešení, která z jedné strany neumožňují odemknout plný potenciál města a jeho lokální ekonomiky, a na druhou stranu navyšují náklady, neboť se duplikuje mnoho věcí, které by mohly být provozovány jako sdílená řešení nebo platformy. **Lola Fernandez-Redondo,** Koordinátorka programu Digitální Greenwich: Pokroky v digitální infrastruktuře a nové technologie umožní rozvoj inteligentní technologické vrstvy, která bude nabízet informace na živo o aktuální situaci ve městě, spotřebě zdrojů, osob, zboží a dopravních toků, chování a potřeb občanů, atd. To změní způsob, jakým žijeme a pracujeme, a v reakci na to musíme upravit životní/prostorové uspořádání města, aby i nadále plnilo naše potřeby. Územní plánování v této transformaci povede. Úplné zavedení BIM úrovně 2 a další rozvoj a zavádění BIM úrovně 3 umožní stavebnictví uskutečnit změnu svého vlastního paradigmatu a přinést značné ekonomické, provozní, řídicí a finanční výhody pro průmysl. Rozšířené používání inteligentních zařízení a rozhraní API (narážka na otevřená data v Londýně, která už jsou několik let masivně využívána v praxi, pozn. redakce) již mění způsob, jakým jsou občané zapojeni do služeb, jako je doprava, energetika a zdravotní péče. Další vývoj nástrojů sociálních médií také způsobuje převrat v tom, jak se veřejné a soukromé organizace propojují s občany i ve formálních procesech, jako je plánování a tvorba strategie. Digitální infrastruktura a nové technologie umožní větší inteligentní kontrolu a řízení zdrojů. Sběr dat, integrace a otevřená dostupnost (otevřená data) umožní zúčastněným stranám město činit informovanější a aktivněji rozhodovat ve prospěch našeho životního prostředí a komunit. **Allison Dring,** spoluzakladatel Elegantní výzdoby: Architektura bude upřednostňovat funkční charakteristiky od konstrukčních prvků a stavebních materiálů se zabudovaným internetem věcí k výrobě energie, k tomu, že fasády domů budou interagovat s městským prostředím. Namísto řešení vyrovnané energetické bilance či bilance CO2 budou budovy produkovat přebytky a budou fungovat jako činidla pro zlepšení města. Uvidíme akt stavění jako katalyzátor pro pozitivní změnu, která dalece překonává představu udržitelnosti. **Enrico Motta,** ředitel projektu Smart britského města Milton Keynes a profesor znalostních technologií na Open University: To opravdu záleží na úrovni investic, ale určitě bychom měli být svědky nasazení senzorických technologií v širším měřítku – například na zlepšení mobility, díky níž mohou lidé jet rovnou na volné parkovací místo bez klasického kroužení, což má dopad na dopravní zácpy. Kombinace elektrických vozidel, solárních panelů (nebo jiných udržitelných energetických řešení), levných baterií a inteligentních řídicích systémů by mohla umožnit jednotlivcům i městům snížit závislost na neobnovitelných zdrojích, což by naplnilo národní i lokální cíle. Nic z toho není ve skutečnosti science fiction. Jedná se o řešení, která jsou právě vyvíjena v MK: Smart. Výzvou je zajistit rozsáhlé nasazení těchto technologií. **Niraj Dattani,** vedoucí oddělení komunikace na Spacehive (crowdfundingový portál): Můžete již nyní vidět, že se to děje, ale za 5 let budou naše budovy, ulice, památky a další fyzický majetek mnohem „chytřejší“. Tím mám na mysli, že budou připojeny k nám nebo k sobě navzájem a budou pracovat pro nás spíše, než abychom pracovali pro ně. Začnou hrát aktivní roli při ovlivňování naší komunikace s městem zcela mimo stávající fyzické místo. Například by mohly shromažďovat a distribuovat informace nebo energii, nebo reagovat na naše chování či na podmínky kolem nich. **Thorsten Klaus** – ředitel Building Systems, AlphaEOS: Mnohé národní stavební předpisy nyní vyžadují nové projekty, které by dosahovaly standardu nulové spotřeby. Dalším logickým krokem je, aby další budovy byly stavěny v aktivním standardu. To znamená, že budou stavěny budovy, které mohou produkovat více energie, než dokáží spotřebovat a tuto poskytovat sousedním domům (což snižuje potřebu nákladných a na zdroje náročných rekonstrukcí). Aby bylo možné řídit složité toky energie, které vzniknou, jakmile se další budovy stanou těmito „mikroelektrárnami“, budou systémy pro automatizaci budov a systémy pro hospodaření s energiemi všudypřítomné. Infrastruktura pro elektromobily se pravděpodobně stane prominentnějším prvkem v těchto nových projektech, neboť umožní nové inovativní scénáře pro městské uživatele – například možnost nabíjet auta a motorky na pracovišti ve výrobních špičkách solárních elektráren a odvážet si část z této energie domů pro pokrytí spotřebních špiček v domácnosti. Bude možné integrovat i systémy sdílení kol a aut, které nabídnout alternativní formy dopravy a rozšíří tak škálu možností městské mobility. A jak to vidíte Vy? Budeme za 5 let schopni plošně stavět alespoň v pasivním standardu? A už máte u Vás ve městě nějakou senzorickou síť? Jak říká v úvodu David Correa, *pokrok se odvíjí od otevřenosti a flexibility vedení města a ochotě veřejnosti zkoušet nové věci.*